Orbiliomycety, 21.11.2020 22:26, Tori(m), (Houby)
Kdo se zabývá drobnými askoušky, všiml si, že nedávno vyšla obrovská, neskutečná monografie orbiliomycetů, čili kruhovek, kruhatek a příbuzných rodů, výsledek 30+ let práce na 1752 stranách s popisy 331 nových druhů pro vědu. Zajímavá shoda okolností je, že doteď jsem sbírala pořád těch stejných 4-5 běžných druhů pořád dokola, ale jak vyšla bichle, začalo se dařit nacházet další druhy. Asi jsem konečně zvedla oči od ležícího mokrého dřeva (typický substrát druhů jako Orbilia luteorubella, O. sarraziniana, O. xanthostigma nebo Hyalorbilia inflatula) k suchým větvičkám stále připojeným ke stromu nebo zaklesnutým ve vzduchu (kde roste většina ostatních). Pár z nich tady přidám (česká jména většinou nemají, část z nich jsou nově popsané druhy):
Jeden z těch běžných druhů, Orbilia xanthostigma (kruhovka olšová). Rostla spolu s neurčenou kustřebičkou (Hyaloscypha sp.) na kořenovém náběhu starého pařezu (možná dubu) v tvrdém luhu. Typické jsou pro ni výtrusy ve tvaru kešu oříšků nebo širší podkůvky, obvykle s několika hrubými bradavičkami na vyklenuté straně (dají se barvit kresylovou modří). Ovšem, jde o komplex morfologicky nerozlišitelných druhů, takže prozatím se prostě pro žlutě zbarvené populace používá jméno O. xanthostigma a pro populace s bezbarvými apothecii jméno O. leucostigma.