Kdo by neznal Tondu z Kralup. Jeho dlouhodobý přínos našim komunitám je příkladný a okruh jeho aktivit obdivuhodný. Tenhle mág mne vítal na nahoubách, doprovázel na ohoubách, hrál mi na slezinách a udivoval citem pro kouzlo okamžiku na fotkách. Ne nadarmo jsem ho díky neopakovatelné atmosféře jeho fotek označil za mistra šerosvitu ve stylu Rembrandta van Rijna. Má prý dnes narozky, tak díky za vše a mnoga leta...Střípky ať přinesou štěstí. A velké uznání a obdiv Zdence...
Pane Pelda,ani nevíte jak jste mě rozhodil.Tohle si rozhodně nezasloužím.Ve skutečnosti jsem pěknej lotr.No ispiroval jste mě k tomu,abych se na starý kolena polepšilA že jsem Vám začal vykat,tak to z úcty k Vám,jako nejlepšímu šéfovi polepšovny,co jsem poznal
Posílám něco ve stylu toho Rembrandta jako poděkování..Jo a taky díky všem za přání...
Musel jsem je jít zkontrolovat, 04.03.2020 22:57, Dano, (O přírodě)
Houbomil mi nedal spát, tak jsem dneska na skok vyletěl kouknout a byly, něco málo přes cm, moc jsem tam nekopal, tak jen jednu z kraje, ale asi jich bude dost.
Re: Pár nedělňátek, 03.03.2020 16:01, Pavla, (O přírodě)
Pro Vás tady je určitě nošením dříví do lesa zmiňovat, že na rozdíl od jedlé penízovky smrkové je tato helmovka nejedlá. Já sice penízovku smrkovou nesbírám, ani se k tomu nechystám, ale pro zajímavost jsem si nastudovala, jak holky od sebe rozeznám, i kdybych měla rýmu a zánět očních spojivek. Penízovka má nožku pružnou a ohebnou, naopak křehký třeň u helmovky šiškomilky jde lehce zlomit.
Re: Pár nedělňátek, 03.03.2020 16:01, Pavla, (O přírodě)
Hodím pajdu, hned je najdu.
Jestlipak byste si bez nápovědy vzpomněli v březnu kterého roku skončila platnost papírové padesátikoruny a která česká osobnost ji zdobila? Nemusíte odpovídat, to já jen, jak ten čas letí. ;)
Re: Pár nedělňátek, 03.03.2020 16:01, Pavla, (O přírodě)
A protože ohnivých mužíčků bylo opravdu hodně, tihle mi teď dělají radost v práci a připomínají mi bezstarostné dětství, kdy jsme měli ve škole na okně taky Koutek přírody. Jj, letí, to letí...
Taky jsem si dnes trochu zapodbělovala. Pokaždé, když vidím podběl, vzpomenu si na basseta. Ten mi tady totiž před pár lety napsal, že si nikdy nevšiml, že má podběl květ v květu. No a já si toho do té doby taky nevšimla, takže tímto mu dodatečně děkuji za postřeh a své dnešní květy v květu mu posílám spolu s gratulací k jeho parádnímu březnovému nálezu šťavnatek.
Když v lese nic neroste, 01.03.2020 09:30, Pavla, (O přírodě)
máme na to rodinnou okřídlenou hlášku: "Mrtvý les". Říkáme to pochopitelně z legrace a smějeme se u toho, ale minulý týden lesík tak trochu "mrtvě" opravdu vypadal.
Re: Když v lese nic neroste, 01.03.2020 23:15, Dano, (O přírodě)
Jak z nějakého hororu, já včera taky potkal dvě lišky, ale ty ještě nebyly ani vychladlé, bylo mi z toho nějak smutno. Pak je třeba obrátit myšlenky na kosti z fajn vepřového kolena třeba a to přejde..
Re: Když v lese nic neroste, 01.03.2020 09:30, Pavla, (O přírodě)
Za mlada to musel být velký frajer, viďte? Škoda, že jsem na něj nenatrefila dřív. Stejně jako na jeho vyprášeného souseda stařečka vatovce obrovského, který dožíval opodál.
Jako v tom vtipu? Kámoška se ptá kámošky:"Hele a nepřehnala jsi to s těma umělejma prsiskama?" "No, víš, oni už neměli prsa číslo 3, po kterejch jsem toužila, tak jsem si tam nechala naroubovat jedničku prdel!"
Re: Re: Prošel jsem toho dost, 01.03.2020 22:46, Dano, (O přírodě)
Kolik nevím, ale určitě víc jak 10. Já nechodím po stezkách ani cestičkách, vyhýbám se možnému setkání s lidmi, tak chodím jen tam, kde nikoho nepotkám a to někdy není sranda, co chvilu se ztratím nebo sebou plesknu.