Plodnice

Stromata okrouhlá, vypouklá o průměru 2 - 5 mm a do 2 mm na výšku. Povrch stromatu mírně zvlněný nenápadnými peritheciemi, má vínově hnědou až vínově fialovou barvu. Na řezu plodnice hnědé, pod povrchem jsou žutavé granule. Zanořená perithecia jsou kulovitá až vejčitá o průměru 0, 2 - 0, 5 mm.

Mikroskopické znaky

Vřecka 105 - 170 μm velké, apikální kroužek discoidní, amyloidní, 0, 8 - 1, 5 x 2, 8 - 3, 5 μm velký. Ascospory jsou hnědé až tmavě hnědé, elipsoidní, nestejnostranné s úzce zaoblenými konci, 11 - 16 x 5 - 8 μm.

Biotop

Roste po celý rok, nejčastěhji od března do listopadu, hojně na spadlém dřevě listnatých stromů, preferuje lísky a olše. Byl však nalezen i na dřevě babyky, krušiny, řešetláku, trnky a vrby. Vyrůstá po celý rok. Na odkorněném dřevě se stromata můžou spojovat do větších ploch.

Možnost záměny

Dřevomor červený (H. fragiforme) mívá větší, na povrchu hrbaté bochníkovité plodnice a roste nejčastěji na buku. Dřevomor Howeův (H. howeanum), jehož plodnice jsou 3-12 mm široké mohou na povrchu vypadat dosti podobně, jako u dřevomoru hnědého. Jejich okraje jsou však většinou lemovány keříškovitými synnematy (nosiči konidií a konidiospor) nepohlavního stádia - anamorfy. Plodničky pak často vypadají jako malé hvězdičky. Makroskopicky velmi podobný dřevomor Hypoxylon fuscoides roste na břízách a olších a liší se odlišnými pigmenty extrahovatelnými silným KOH (fialové u H. fuscoides, oranžovohnědé u H. fuscum).

Vědecká/lidová synonyma

Cladotrichum fuscum (Pers. ) Sacc. , Syll. fung. (Abellini) 4: 373 (1886)
Hypoxylon bicolor Ellis & Everh. , J. Mycol. 2(8): 88 (1886)
Hypoxylon bicoloratum P. M. D. Martin, Jl S. Afr. Bot. 42(1): 72 (1976)
Hypoxylon bicoloratum P. M. D. Martin, Jl S. Afr. Bot. 33: 328 (1967)
Hypoxylon commutatum subsp. holwayanum Sacc. & Ellis, in Saccardo, Michelia 2(no. 8): 570 (1882)
Hypoxylon confluens (Willd. ) Wettst. , Verh. zool. -bot. Ges. Wien 35: 592 (1885)
Hypoxylon fuscum var. confluens (Willd. ) J. Kickx f. , Fl. Crypt. Flandres (Paris) 1: 307 (1867)
Hypoxylon fuscum (Pers. ) Fr. , Summa veg. Scand. , Section Post. (Stockholm): 384 (1849) var. fuscum
Hypoxylon glomerulatum Bull. , Hist. Champ. Fr. (Paris) 1: 178 (1791)
Hypoxylon lianincola Rehm, Leafl. of Philipp. Bot. 6: 1944 (1913)
Hypoxylon oregonense G. Kauffm. , Pap. Mich. Acad. Sci. 11: 169 (1930) [1929]
Hypoxylon pruinatoides G. Kauffm. , Pap. Mich. Acad. Sci. 11: 169 (1930) [1929]
Hypoxylon purpureum Nitschke, Pyrenomyc. Germ. 1: 37 (1867)
Hypoxylon subchlorinum Ellis & Calk. , J. Mycol. 4(9): 86 (1888)
Hypoxylon vinosum Mont. , Annls Sci. Nat. , Bot. , sér. 2 13: 356 (1840)
Peripherostoma fuscum (Pers. ) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 513 (1821)
Peripherostoma fuscum var. depressum Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 514 (1821)
Peripherostoma fuscum (Pers. ) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 513 (1821) var. fuscum
Peripherostoma fuscum var. inequale Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 514 (1821)
Rosellinia bicolor Ellis & Everh. , Proc. Acad. nat. Sci. Philad. 46: 327 (1894)
Sphaeria castorea Tode, Fung. mecklenb. sel. (Lüneburg) 2: 28 (1791)
Sphaeria confluens Willd. , Fl. berol. prodr. : 416 (1787)
Sphaeria coryli DC. & Lam. , in Lamarck & de Candolle, Fl. franç. , Edn 3 (Paris) 2: 287 (1805)
Sphaeria effusa Sowerby, Col. fig. Engl. Fung. Mushr. (London) 3: tab. 374:8 (1803)
Sphaeria fragiformis Hoffm. , Veg. Crypt. 1: 20 (1787)
Sphaeria fragiformis var. castorea (Tode) Pers. , Syn. meth. fung.

Literatura a zdroje

Autoři popisu: chorcheee, Patrik Mlčoch, Tori