Plodnice

Přisedlá sporangia jsou hustě nahloučená, 0, 2 až 0, 4 mm široká, žlutavá, často v kombinaci se šedou, během zrání procházejí fází s patrnými zelenými odstíny. Hypothalus je bezbarvý nebo bledě hnědý, společný pro skupinu sporangií. Peridium jednoduché, obvykle s kruhovými žlutavými krystalickými pláty. Kapilicium křehké, physaroidního typu (střídají se neinkrustované tenké trubičky s poměrně masivně kalcitem inkrustovanými uzly), inkrustované uzly jsou četné, poměrně drobné, hranaté a žluté. Plazmódium je zářivě žluté, v období tvorby sporangií zelenavé. Spory jsou v mase hnědé, bledě lilákově hnědé v procházejícím světle, 7 - 10 µm, osténkaté, často se skupinami větších papil.

Biotop

Roste téměř výlučně na lodyžkách a lístcích mechů ve vlhkých, často podhorských lesích. Ve vhodných biotopech běžný druh. Rozšířený v Evropě, ale zaznamenaný také v Severní Americe, Japonsku, Indonésii a Indii.

Možnost záměny

Velmi drobná nahloučená sporangia svádí k záměně za řadu jiných hlenek. Při podrobnějším prozkoumání (žluté inkrustace kalcitu, charakteristicky plátovaný povrch peridie, růst na mechorostech) patří k snadněji rozlišitelným druhům vápenatek. Záměna je z běžných druhů pravděpodobná například za vápenatku šedivou , která má ovšem bílé uzly kapilicia.

Další zajímavosti a postřehy

Nejedná se o houbu, nýbrž o hlenku (Myxcomycetes), tedy mikroorganismus.

Tento druh upoutá pozornost nejsíše v plasmodiálním stádiu nebo na začátku tvorby sporangií. Zářivě žluté plazmódium pulzující na lodyžkách mechů je těžko přehlédnutelné. Někdy není snadné v tomto stádii určit, zda se nejedná o drobnější slizovky (rod Fuligo) nebo něco úplně jiného. Přestože existuje řada výjimek, kdy právě plazmódia/mladé plodničky jsou charakteristické a snadno určitelné, v tomto případě i u řady jiných hlenek platí pravidlo, že určitelné jsou až plně zralé fruktifikace (sporokarpy, plazmodiokapry, aethalia nebo pseudoaethalia).

Význam

Je potřeba připomenout, že hlenky - podle současného vědění - substrát nerozkládají. Jejich substrátová preference tedy zřejmě vychází z výskytu baktérií, kvasinek a prvoků, kterými se živí.

Literatura a zdroje

Bruce Ing. The Myxomycetes of Britain and Ireland. The Richmond Publishing Co. Ltd. , 1999.