Klobouk

Klobouk 50-120 mm široký, v mládí polokulovitý, později vyklenutý až plochý, s vmáčklým středem, ve stáří až nálevkovitě prohloubený, zprvu pevný a středně masitý, pak křehký, na okraji tupý a hladký, až u zralých plodnic krátce rýhovaný. Pokožka za sucha matná, hladka nebo nepatrně žilkovaná, za vlhka lesklá a lepkavá, až do 2/3 poloměru klobouku slupitelná, chromově, oranžově až citronově žlutá, vzácně vybledající do žlutozelenava.

Hymenofor

Lupeny husté, 5-9(10) mm vysoké, spíše tlustší, ale křehké, na okraji klobouku tupé, ke třeni úzce připojené až volné, některé vidlené, vespod žebernatě spojované, bělavé, pak máslově žluté, někdy s citronově nažloutlým ostřím, ve stáří a po poranění šednoucí a od kraje klobouku téměř černající.

Třeň

Třeň válcovitý, 40-90×10-20 mm, nejprve pevný až plný, poté houbovitý až sklípkatý, nahoře ojíněný, podélně vrásčitý, bílý, později od báze nebo po poranění šednoucí.

Dužnina

Dužnina brzo měkká, bílá, na řezu a ve stáří šednoucí, v bázi třeně téměř černající. Vůně nasládlá, nejprve ovocná, u zasychajících plodnic medová, chuť mírná, u mladých plodnic až natrpklá.

Důležité určovací znaky

Reakce na chemické látky:
FeSO4 - růžová
guajak - pomalu modrá
fenol - rezavě červenohnědá

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach sytě okrový. Výtrusy vejčité až široce elipsoidní, (7)7, 5-9, 5×6, 5-7, 5 μm, s velkými kuželovitými bradavkami a hroty vysokými až 0, 7(1) μm, některými navzájem pospojovanými jemnými spojkami a hřebínky, někdy až s náznakem neúplné síťky.

Biotop

Roste nepříliš hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, pod břízami na podmáčených a zamokřených stanovištích, v bažinách a rašeliništích na kyselých půdách, nejčastěji mezi trávou nebo živým rašeliníkem.

Kdy roste

Vyrůstá od léta do podzimu, od července do října.

Možnost záměny

Holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca Fr. ) – dužnina nevýrazně šednoucí, zejména v lupenech mírně palčivé chuti, pokožka slupitelná téměř do 1/2 průměru klobouku, růst převážně v jehličnatých, méně často i listnatých lesích

Vědecká/lidová synonyma

Russula claroflava Grove 1888

Syn. :
Russula ochroleuca var. claroflava (Grove) Cooke 1890
Russula constans Britzelm. 1885
Russula decolorans var. constans (Britzelm. ) P. Karst. 1926
Russula claroflava var. claroflava Grove 1888
Russula flava Romell 1895
Russula flava var. flava Romell 1895
Russula flava var. pacifica Kauffman 1930
Russula claroflava var. viridis Knudsen & T. Borgen 1992

Význam

Jedlá houba, ale z důvodu možné natrpklosti mladších plodnic je vhodné použít ji ve směsích s jinými druhy hub. Některé zdroje ji uvádějí dokonce jako nejedlou.

Literatura a zdroje

Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
Hagara, Ladislav; Antonín, Vladimír; Baier, Jiří - Velký atlas hub (2005)
Papoušek, Tomáš - Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. vydání (2010)
Socha, Radomír; Hálek, Václav; Baier, Jiří; Hák, Jiří - Holubinky [Russula] (2011)
www.biolib.cz
www.indexfungorum.org