Plodnice

Dlouho masité se zvoncovitým kloboukem, 20 - 40 mm vysokým a 15 - 30 mm širokým, hustě rýhovaný, většinou smetanově okrové barvy. Na povrchu je klobouk pokryt nepravidelným nánosem bílých šupinek (zrnité velum), často s pruhem/oblastí, která šupinky nenese. Na rozdíl od některých jiných hnojníků, vytrvávají plodnice dlouho kompaktní a rozklad (autolýza) následuje až po mnoha dnech růstu. Těsně před autolýzou může být klobouk přes 50 mm v průměru, tence blanitý.

Třeň

měří 30 - 80 x 3 - 8 mm, většinou má kolem báze žlutorezavou plst zvanou ozonium (vzdušné mycelium).

Biotop

Roste na povrchovém i zanořeném, silněji rozloženém, dřevu různých listnáčů, dosti hojně, od nížin do hor.

Kdy roste

Roste od konce března do listopadu, nejhojněji ovšem od dubna do června (tedy typicky jarní houba).

Možnost záměny

Hnojník domácí se velmi podobá některým dalším druhům ze sekce Domestici, jmenovitě h. paprskovému (C. radians), h. žlutochlupému (C. xanthothrix) a h. Ellisovu (C. ellisii). Přestože se někdy udává jako znak tvar rozšířené báze třeně, jak Lucie Zíbarová na svých stránkách Mykologie.net podotýká, bezpečné určení vyžaduje mikroskopování.

Další zajímavosti a postřehy

Hnojník domácí náleží do rodu Coprinellus (dříve podrodu rodu Coprinus). Plodnice druhů tohoto rodu jsou blanité, ale někdy i masité. Hlavním znakem rodu jsou kulovité buňky pokožky klobouku. Druhy sekce Domestici, kam patří i hnojník domácí, vytvářejí nápadné vzdušné podhoubí rezavé barvy ("vláknitá plst"), zvané ozonium. Toto můžeme pozorovat na povrchu substrátu (dřeva), často i mnoho centimetrů od místa růstu plodnic.

Význam

Nejedlý druh.

Literatura a zdroje

Hagara L, Antonín V. 2014. Ottova encyklopedie hub. Ottovo nakladatelství, Praha.

http://www.mykologie.net/index.php/houby/item/693-coprinellus_domesticus