Založil: fáfa(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: velmi hojné | Upravit
je 60-200(250)mm široký, nejprve polokulovitý, potom klenutý až ploše poduškovitý, v raném mládí, dokud je ještě ukrytý pod jehličím, mechem nebo listím, je bílý nebo bělavý, ale brzy poté, co povyroste a vynoří se na světlo, se jeho zbarvení rychle mění na světle hnědé, hnědookrové, šedohnědé nebo sytě hnědé, někdy nakonec až tmavohnědé. Pokožka klobouku je v mládí jemně plstnatá, brzy olysávající, často trochu lesklá a slabě lepkavá, zejména za vlhkého počasí. U některých plodnic je povrch klobouku vrásčitě hrbolkatý.
Rourky jsou v dospělosti 10-30mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, zpočátku bílé, později žluté až žlutoolivové, nakonec zelenoolivové. Póry jsou drobné, stejné barvy jako stěny rourek. Na poraněných a otlačených místech se zbarvení rourek a póru prakticky nemění.
je masitý 40-150(200)na 15-70mm velký, v mládí soudkovitě nebo vejčitě břichatý, potom víceméně kyjovitý, zpočátku bílý nebo bělavý, během dalšího růstu získává v horní části postupně světle nahnědlý odstín. Pod touto horní nahnědlou částí je třeň charakteristickým způsobem hnědobíle žíhaný. Povrch třeně je pokrytý síťkou, která je v mládí čistě bílá, jakoby ojíněná a obvykle trvale světle zbarvená až do dospělosti. Plst pokrývající bázi třeně je bílá.
je bílá , jen v tenké vrstvě pod pokožkou klobouku mívá někdy nahnědlý nebo načervenalý odstín, na řezu se nemění. Chuť je nasládle hřibovitá, vůně příjemně houbová.
Výtrusný prach je hnědoolivový. Výtrusy jsou(13-)14-17(20)na 4, 5-6um velké, hladké, protáhle vřetenovitě elipsoidní, někdy až téměř válcovité, z bočního pohledu se zřetelnou suprahilární depresí.
Roste hlavně ve světlých mladých smrčinách, ani suchých, ani příliš vlhkých, často téměř v pravidelných intervalech. Na podzim jej nalezneme i v dubinách, bučinách, borech, ve smíšených lesích i na jejich okrajích a na lesních cestách. Roste i na horách.
Hřib smrkový roste od července do října(nejvíce v srpnu a v září)v některých letech ale i do začátku prosince.
Hřib smrkový se nejvíce podobá hřibu dubovému (Boletus reticulatus), a do určité míry také hřibu borovému (Boletus pinophilus). Od hřibu dubového se liší v mládí bílým, později bělavě a nahnědle žíhaným povrchem třeně, obvykle vlhčí a lesklejší pokožkou klobouku a ve velké většině případů také růstem pod jinými stromy než pod duby. Od boráka se odlišuje především absencí červenohnědého odstínu ve zbarvení klobouku a třeně.
Ve vzácných případech může mít klobouk až citronově žlutý(boletus edulis f. citrinus)nebo bílý(boletus edulis f. albus)
Boletus bulbosus Schaeff.
Boletus edulis f. arcticus Vassilkov 1966
Boletus esculentus Pers.
Boletus filiae Gillet.
Boletus solidus Sowerby 1809
Dictyopus edulis (Bull. ) Forq. 1890
Leccinum edule (Bull. ) Gray 1821
Tubiporus edulis Schaeff. : Fr.
Výborná jedlá houba vysoce ceněná praktickými houbaři.
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času
Někteří vypadají jako dubáci, 24.01.2015 21:17, alesjirsa(m)
Tři z těchto fotek mně připadají spíš jako dubáci, můžu se samozřejmě mýlit, ale už mám ty dubáky tak okoukané, že ... Je to, mám-li to vzít od nejstarší po nejnovější, 12. fotka, 31. fotka a 37. fotka.
Re: Někteří vypadají jako dubáci, 11.03.2020 22:11, Kraken(m)
Ten dvanáctý byl můj. Nejsem si jistý, jestli máš pravdu. Ale je jich tu tolik, že v případě pohybností jsem ho raději odstranil. V tom případě mají ty další dva č. 30 a 36.
Každá fotka se asi do atlasu nehodí..., 09.08.2013 21:44, Joska(m)
Sice hezký košík, ale do atlasu? Stejně jako neostré, nebo větvemi zastíněné houby.