Diskuse a galerie
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené
Zobrazit kategorie:
Re: Re: Kyjanky kam se podíváš., 09.11.2023 06:30, houbomil-Klášterec(m), (O přírodě)
Též bych řekl!
Re: Re: Kyjanky kam se podíváš., 09.11.2023 06:30, houbomil-Klášterec(m), (O přírodě)
Hezká to hubka!
Re: Re: Dnes, 09.11.2023 06:33, houbomil-Klášterec(m), (O přírodě)
To vypadá na strmělku anýzku. (Patří to k třetí fotce!).
Re: Dnes při sběru kozáků topolových jsem našel spoustu těchto houbiček. , 09.11.2023 06:43, houbomil-Klášterec(m), (O přírodě)
Roste teď hodně pod osikami a topoly.Chtělo by to i pohled zvrchu,a má moučnou vůni!
Re: Ještě, 09.11.2023 06:46, houbomil-Klášterec(m), (O přírodě)
Líbí!
Re: Re: Neděle., 09.11.2023 06:48, houbomil-Klášterec(m), (O přírodě)
Re: Re: První letošní penízovky sametonohé, 05.11.2023 18:55, houbomil-Klášterec(m), (O přírodě)
Re: Něco málo ze zahrádky., 05.11.2023 05:19, houbomil-Klášterec(m), (O přírodě)
Plodná to zhrádka!
Malé ohlédnutí, nikoliv však tentokrát za kvízem..., 02.11.2023 18:41, Zdeno(m), (O přírodě)
Právě dnes je tomu 55 let, co jsem zahájil čtyřicet dva let dlouhou profesní dráhu speciálního pedagoga v dětském domově v Hamru na Jezeře. Při té přiležitosti jsem se seznámil s mojí budoucí chotí Hankou a jsme spolu dodnes...
Pohled na jezero jsme si dnes zopakovali, houby stále rostou...:-)
Zdeněk Pelda s chotí Hankou
Re: Re: Malé ohlédnutí, nikoliv však tentokrát za kvízem..., 03.11.2023 06:29, houbomil-Klášterec(m), (O přírodě)
Re: Re: Malé ohlédnutí, nikoliv však tentokrát za kvízem..., 02.11.2023 19:14, Forrest Run(m), (O přírodě)
Srdečná gratulka oběma!
Karolínka chtěla vědět, jestli Hanča nebyla tehdy náhodou nezletilá a jestli nebyla chovankyně polepšovny.
Řekl jsem jí, že už je to stejně promlčený, tak co!
A že s potvorama je větší sranda, co se slušňandama, který kam postavíš, tam je najdeš, žeáááno!?
Re: Re: Re: Malé ohlédnutí, nikoliv však tentokrát za kvízem..., 02.11.2023 19:51, Zdeno(m), (O přírodě)
Dotaz jsem očekával, nicméně mé budoucí choti bylo v té inkriminované dobé už devatenáct a půl, byla vychovatelkou s několikaměsíční praxí, já jí byl přidělen coby dvacetiletý pedagogický elév k zácviku. A takhle to dopadlo. Mimochodem, ředitel, který mne tenkrát 1.listopadu 1968 přijímal, žije, v únoru mu bude devadesát, je neuvěřitelně vitální, jezdí autem a když se ptám na zapomenutá příjmení svých bývalých kolegů, okamžitě odpoví. Kdysi byla teorie, že uprostřed těch uranových ložisek a mezi borovicemi nic nebolí.Tak nějak si to už delší dobu uvědomuji, jako ti dědové to podávání bromu v čaji na vojně...
