Klobouk

je 60-200(250)mm široký, nejprve polokulovitý, potom klenutý až ploše poduškovitý, v raném mládí, dokud je ještě ukrytý pod jehličím, mechem nebo listím, je bílý nebo bělavý, ale brzy poté, co povyroste a vynoří se na světlo, se jeho zbarvení rychle mění na světle hnědé, hnědookrové, šedohnědé nebo sytě hnědé, někdy nakonec až tmavohnědé. Pokožka klobouku je v mládí jemně plstnatá, brzy olysávající, často trochu lesklá a slabě lepkavá, zejména za vlhkého počasí. U některých plodnic je povrch klobouku vrásčitě hrbolkatý.

Hymenofor

Rourky jsou v dospělosti 10-30mm dlouhé, okolo vrcholu třeně stlačené, zpočátku bílé, později žluté až žlutoolivové, nakonec zelenoolivové. Póry jsou drobné, stejné barvy jako stěny rourek. Na poraněných a otlačených místech se zbarvení rourek a póru prakticky nemění.

Třeň

je masitý 40-150(200)na 15-70mm velký, v mládí soudkovitě nebo vejčitě břichatý, potom víceméně kyjovitý, zpočátku bílý nebo bělavý, během dalšího růstu získává v horní části postupně světle nahnědlý odstín. Pod touto horní nahnědlou částí je třeň charakteristickým způsobem hnědobíle žíhaný. Povrch třeně je pokrytý síťkou, která je v mládí čistě bílá, jakoby ojíněná a obvykle trvale světle zbarvená až do dospělosti. Plst pokrývající bázi třeně je bílá.

Dužnina

je bílá , jen v tenké vrstvě pod pokožkou klobouku mívá někdy nahnědlý nebo načervenalý odstín, na řezu se nemění. Chuť je nasládle hřibovitá, vůně příjemně houbová.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach je hnědoolivový. Výtrusy jsou(13-)14-17(20)na 4, 5-6um velké, hladké, protáhle vřetenovitě elipsoidní, někdy až téměř válcovité, z bočního pohledu se zřetelnou suprahilární depresí.

Biotop

Roste hlavně ve světlých mladých smrčinách, ani suchých, ani příliš vlhkých, často téměř v pravidelných intervalech. Na podzim jej nalezneme i v dubinách, bučinách, borech, ve smíšených lesích i na jejich okrajích a na lesních cestách. Roste i na horách.

Kdy roste

Hřib smrkový roste od července do října(nejvíce v srpnu a v září)v některých letech ale i do začátku prosince.

Možnost záměny

Hřib smrkový se nejvíce podobá hřibu dubovému (Boletus reticulatus), a do určité míry také hřibu borovému (Boletus pinophilus). Od hřibu dubového se liší v mládí bílým, později bělavě a nahnědle žíhaným povrchem třeně, obvykle vlhčí a lesklejší pokožkou klobouku a ve velké většině případů také růstem pod jinými stromy než pod duby. Od boráka se odlišuje především absencí červenohnědého odstínu ve zbarvení klobouku a třeně.

Další zajímavosti a postřehy

Ve vzácných případech může mít klobouk až citronově žlutý(boletus edulis f. citrinus)nebo bílý(boletus edulis f. albus)

Vědecká/lidová synonyma

Boletus bulbosus Schaeff.
Boletus edulis f. arcticus Vassilkov 1966
Boletus esculentus Pers.
Boletus filiae Gillet.
Boletus solidus Sowerby 1809
Dictyopus edulis (Bull. ) Forq. 1890
Leccinum edule (Bull. ) Gray 1821
Tubiporus edulis Schaeff. : Fr.

Význam

Výborná jedlá houba vysoce ceněná praktickými houbaři.