Založil: Kryšot(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: hojné | Upravit
Období růstu: červenec - říjen
Až 80 mm, v mládí vyklenutý s podehnutým okrajem, později plochý, uprostřed vmáčklý někdy s tupým hrbolem, někdy nepravidelně zprohýbaný, na okraji ztenčený a hladký, jen ve stáří krátce rýhovaný, fialově hnědý, vínově fialový, purpurově červený, kalně nachový, uprostřed hnědoolivový až načernalý, při okraji vínově červený až narůžovělý. Pokožka klobouku tenká, za vlhka slabě slizská a matně lesklá.
Lupeny vysoké až 8 mm, husté až středně husté, , tenké, , křehké, úzce nebo zaobleně připojené ke třeni, bílé, později smetanové až světle máslové, někdy po otlačení modravě zelenající.
Až 80 mm, válcovitý, nejprve plný, později houbovitý a částečně komůrkatý, křehčí, mírně ojíněný, lesklý, podélně jemně vrásčitý, nachový, růžově karmínový nebo fialově purpurový, zřídka bělavý nebo světle smetanový.
Bílá, pod pokožkou klobouku růžově purpurová nebo nafialovělá, po poranění slabě žloutnoucí nebo rezavějící, s vůní nakysle ovocnou nebo po jablečném kompotu, chuť ostře palčivá.
Výtrusy - 7-9(10) x (6)7-8(9) μm s výčnelky do 1. 2 µm. Výtrusný prach krémový
Roste místy hojně ve smrkových lesích, hlavně při okraji cest.
Za podobnou holubinku jízlivou, která roste pod borovicemi.
Russula drimeia var. queletii (Fr. ) Rea, Brit. basidiomyc. (Cambridge): 467 (1922)
Russula flavovirens E. Bommer & M. Rousseau, Fl. myc. Belg. , Suppl. 1 2: 58 (1887)
Russula queletii var. flavovirens (J. Bommer & M. Rousseau) Maire
Russula sardonia f. queletii (Fr. ) Singer, Z. Pilzk. 2(1): 16 (1923)
Pro svou velmi palčivou chuť je nejedlá.
Na popisu se podílel Dalibor Marounek
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času