Klobouk

Až 80 mm, v mládí vyklenutý s podehnutým okrajem, později plochý, uprostřed vmáčklý někdy s tupým hrbolem, někdy nepravidelně zprohýbaný, na okraji ztenčený a hladký, jen ve stáří krátce rýhovaný, fialově hnědý, vínově fialový, purpurově červený, kalně nachový, uprostřed hnědoolivový až načernalý, při okraji vínově červený až narůžovělý. Pokožka klobouku tenká, za vlhka slabě slizská a matně lesklá.

Hymenofor

Lupeny vysoké až 8 mm, husté až středně husté, , tenké, , křehké, úzce nebo zaobleně připojené ke třeni, bílé, později smetanové až světle máslové, někdy po otlačení modravě zelenající.

Třeň

Až 80 mm, válcovitý, nejprve plný, později houbovitý a částečně komůrkatý, křehčí, mírně ojíněný, lesklý, podélně jemně vrásčitý, nachový, růžově karmínový nebo fialově purpurový, zřídka bělavý nebo světle smetanový.

Dužnina

Bílá, pod pokožkou klobouku růžově purpurová nebo nafialovělá, po poranění slabě žloutnoucí nebo rezavějící, s vůní nakysle ovocnou nebo po jablečném kompotu, chuť ostře palčivá.

Mikroskopické znaky

Výtrusy - 7-9(10) x (6)7-8(9) μm s výčnelky do 1. 2 µm. Výtrusný prach krémový

Biotop

Roste místy hojně ve smrkových lesích, hlavně při okraji cest.

Možnost záměny

Za podobnou holubinku jízlivou, která roste pod borovicemi.

Vědecká/lidová synonyma

Russula drimeia var. queletii (Fr. ) Rea, Brit. basidiomyc. (Cambridge): 467 (1922)
Russula flavovirens E. Bommer & M. Rousseau, Fl. myc. Belg. , Suppl. 1 2: 58 (1887)
Russula queletii var. flavovirens (J. Bommer & M. Rousseau) Maire
Russula sardonia f. queletii (Fr. ) Singer, Z. Pilzk. 2(1): 16 (1923)

Význam

Pro svou velmi palčivou chuť je nejedlá.

Literatura a zdroje

Na popisu se podílel Dalibor Marounek