Plodnice

Většinou ve skupinách, trsech, někdy i čarodějných kruzích.

Klobouk

20 - 60 mm v průměru, v mládí pravidelně vyklenutý, ke stáru nepravidelný až plochý. Hnědý, okrový až bělavý (na okraji). Po okraji většinou světlejší a někdy rýhovaný (ovšem ne vždy). Pokožka za sucha sametová až mírně rozpraskávající, za vlhka slizká.

Hymenofor

Lupeny nápadně husté, ke třeni zoubkem připojené, bělavé až nanejvýše lehce okrové.

Třeň

30-130 x 1-5mm, okrouhlý, ke stáru často zploštělý. Okrový, ve stáří většinou tmavší a sametový.

Dužnina

Bělavá až okrová, aromatická. Pro někoho příjemně houbová, pro jiného už poněkud podezřele kyselé vůně".

Biotop

Roste hojně, často už v květnu v listnatých smíšených, vzácně i jehličnatých lesích (nejen pod duby) v organickém opadu.

Kdy roste

Brzy, většinou už od května.

Možnost záměny

Podobných je několik druhů, jejichž taxonomie není zcela ustálená. Například penízovka srostlá (Gymnopus ocior) se vyznačuje podobnými ekologickými nároky, tmavšími tóny klobouku i lupenů a mikroznaky. Penízovka vodnatá (Gymnopus aquosus) má naproti tomu světlejší (až bělavé) tóny klobouku, cibulkatý tvar báze třeně a narůžovělé rhizomorfy (vzdušné podhoubí).

Význam

Jedlá houba, kterou málokdo sbírá. Pokud je mladá a nečervivá, může prý být v květnu a červnu, kdy je jiných hub poskrovnu, praktickou a chutnou houbou do směsí a i jinak (zatím nevím jak - poprvé mám v ledničce*) - až vyzkouším, poreferuji).

*) já chorchee, který napsal popis, anžto Basset jen založil druh do Atlasu .

. . . Takže přicházím s gastronomickým posouzením. Podusil jsem na pánvi a vůně byla dosti nevábná. Chuť lehce houbová, ale nikterak zajímavá. Posolená se dala konzumovat. V menším množství jsem přidal k májovkám do salátu a nic se tím nepokazilo. Sbírat masově však určitě nebudu a nedoporučuji.

Literatura a zdroje

Hagara L, Antonín V (2014). Ottova encyklopedie hub. Ottovo nakladatelství, Praha.

mykologie.net