Plodnice

50-110 mm široké, kulovité, hlavaté až hruškovité, často se sterilní, až 80 mm dlouhou stopkou, která je dole rozvětvená a skoro celá ponořená v zemi.

Hymenofor

Okrovka je hladká až hrbolkatá, zprvu okrově žlutavá, později až tmavohnědá.

Dužnina

Na řezu jsou u mladých plodnic patrné bělavě žluté až žluté pecičky, v dospělosti se měnící v červenohnědý až černohnědý výtrusný prach.

Biotop

Roste dosti vzácně, jednotlivě, ale častěji hromadně, na výslunných místech na písčitých půdách především v borových lesích, ale i na ruderálních stanovištích, např. na výsypkách hnědouhelných lomů. Vyhýbá se půdám bohatým na vápenec.

Další zajímavosti a postřehy

Je sice v mládí jedlý, ale ve větším množství může způsobit zdravotní obtíže. Je to silně aromatická houba, do pokrmů přidáváme pouze jeden až dva velice tenké plátky. Dříve se používala také v barvířství , především k barvení kůží (obsahuje živě olivově žlutý pigment).
Je tvarově velmi proměnlivá a bylo popsáno několik forem, lišících se velikostí a tvarem plodnic i délkou sterilní části.

Vědecká/lidová synonyma

Cauloglossum novozelandicum (Henn. ) Lloyd 1905
Lycoperdodes arrhizon (Scop. ) Kuntze 1891
Lycoperdodes conglomeratum (Fr. ) Kuntze 1891
Lycoperdodes crassipes (DC. ) Kuntze 1891
Lycoperdodes tuberosum (P. Micheli ex Fr. ) Kuntze 1891
Lycoperdodes turgidum (Fr. ) Kuntze 1891
Lycoperdon arrizon Scop. 1786
Pisocarpium arhizum (Scop. ) Link 1816
Pisocarpium clavatum Nees 1816
Pisolithus arenarius Alb. & Schwein. 1805
Pisolithus arenarius var. arenarius Alb. & Schwein. 1805
Pisolithus arenarius var. novozeelandicus Henn. 1894
Pisolithus tinctorius (Pers. ) Coker & Couch 1928
Pisolithus tinctorius f. clavatus (Nees) Pilát 1958
Pisolithus tinctorius f. conglomeratus (Fr. ) Pilát 1958
Pisolithus tinctorius f. olivaceus (Fr. ) Pilát 1958
Pisolithus tinctorius f. pisocarpium (Fr. ) Pilát 1958
Pisolithus tinctorius f. tinctorius (Pers. ) Coker & Couch 1928
Pisolithus tinctorius f. tuberosus (P. Micheli ex Fr. ) Pilát 1958
Pisolithus tinctorius f. turgidus (Fr. ) Pilát 1958
Pisomyces arenarius (Alb. & Schwein. ) Fr. 1817
Polypera arenaria (Alb. & Schwein. ) Pers. 1818
Polysaccum acaule DC. 1808
Polysaccum conglomeratum Fr. 1829
Polysaccum crassipes DC. 1807
Polysaccum olivaceum Fr. 1829
Polysaccum pisocarpium Fr. 1829
Polysaccum pisocarpium var. acaule (DC. ) Sacc. 1888
Polysaccum pisocarpium var. crassipes (DC. ) Cleland & Cheel 1916
Polysaccum pisocarpium var. novozeelandicum (Henn. ) Sacc. 1895
Polysaccum pisocarpium var. pisocarpium Fr. 1829
Polysaccum pisocarpium var. rafinesquii De Toni
Polysaccum pisocarpium var. tuberosum (P. Micheli ex Fr. ) Cleland & Cheel 1916
Polysaccum subarrhizum Fr. 1829
Polysaccum tuberosum P. Micheli ex Fr. 1829
Polysaccum turgidum Fr. 1829
Scleroderma arhizum (Scop. ) Pers. 1801
Scleroderma tinctorium Pers. 1801

Literatura a zdroje

Velký atlas hub - Hagara, Antonín, Baier
www.indexfungorum.org