Založil: fáfa(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: velmi hojné | Upravit
je 30-150(-170)mm široký, zprvu polokulovitý, potom klenutý, nakonec ploše rozložený nebo uprostřed vtlačený, většinou kaštanově hnědý, rezavě hnědý, červenohnědý nebo černohnědý, v mládí jemně plstnatý, za vlhka slizký a lepkavý, po oschnutí mírně lesklý.
rourky jsou ve stáří až 20mm dlouhé, většinou u třeně trochu stlačené, někdy téměř připojené, v mládí světle žluté, později žlutoolivové, nakonec až olivově nazelenalé, na řezu modrající. Póry jsou stejně zbarvené jako rourky, v mládí drobné, ve stáří 1-2, 5mm velké, na otlačených místech modrající.
je 35-100(-130)x 7-45mm velký, v raném stádiu takřka soudkovitý, později téměř válcovitý nebo protáhle kyjovitý, na světle hnědém až středně hnědém podkladu pokrytý velice drobnými nahnědlými plstnatými zrníčky, někdy se zdá být téměř lysý. Báze třeně je pokryta bílou nebo bělavou plstí.
je bělavá, nad rourkami světle žlutá, ve třeni trochu někdy nahnědlá, po rozkrojení nad rourkami a ve vrcholu třeně modrající, ale v ostatních částech plodnice je modrání často jen slabé nebo vůbec žádné. Chuť je mírná, vůně příjemně houbová.
výtrusný prach je olivový až olivově hnědý. Výtrusy jsou 11, 5-15x4-5, 5um velké, hladké, protáhle vřetenovité, s mělkou suprahinální depresí.
druh vyskytující se nejčastěji v jehličnatých a ve smíšených lesích v pahorkatinách a podhorských až horských oblastech, rostoucí především pod smrky a borovicemi, ale nekdy taky pod duby, buky nebo jinými dřevinami. Dává přednost kyselejším půdám.
plodnice se objevují jednotlivě nebo v menších skupinkách od června do listopadu, v některých letech až do začátku prosince. Vrchol fruktifikace není každý rok stejný, nejčastěji přichází okolo poloviny září a trvá do začátku nebo poloviny října.
Hřib hnědý je dostatečně odlišný od ostatních hřibů. Jeho charakteristickými znaky jsou hnědý klobouk, který bývá za vlhka slizký. Praktičtí houbaři tento druh dobře znají a jeho určení jim nečiní obtíže.
Xerocomus badius (FR. ) GILB.
Boletus badiorufus
Ixocomus badius
Xerocomus badiorufus
Boletus castaneus var. badius Fr.
Boletus castaneus ß badius Fr.
Suillus badius (Fr. ) Kuntze
Lidové názvy-tento (sucho) hřib má bezkonkurenčně nejvyšší počet lidových názvů-v literatuře se uvádí, že jich je k 70!
Poddoubník hnědý
Suchohřib hnědočervený
Suchohřib hnědý
Kozí cicek
Pančák
Panský hřib
Podborovák
Sameťáček
Slaďák
Sladkohříbek
Suchohřib, . . . . .
Je to jedlá a velmi dobrá houba. Pro sběr je hřib hnědý velmi vhodný a dnes již velmi oblíbený. V kuchyni jej lze použít všestranně. Dobře se dopravuje, suší i konzervuje. V octovém nálevu lze konzervovat i větší, na čtvrtky nebo i na půlky nakrájené klobouky. Doporučujeme jej všem houbařům i začátečníkům. Snadno se pozná, nebývá červivý a hojně roste.
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času
Záměny, 13.02.2012 16:23, Forrest Run(m)
Kájinka tu správně hlásí, že se dá v smíšeným lese snadno zaměnit za H.kaštanového, podobnost je zvlášť markantní z vrchu.
Taky bych si dokázal představit, že by ho někdo mohl zaměnit za vzácnej Hřib dřevožijnej, kterej má na rozdíl od něj sbíhavej molitánek....proto až budete sbírat hnědáky, zpozorněte u těch, který rostou na pařezech nebo i bázích umírajících stromů zvlášť když se okolo fláká Hnědák schweinitzůf!
Ve smíšených lesech jo, ale v čistým listí?, 13.02.2012 16:16, Forrest Run(m)
Fáfo a nebo i někdo jinej, našel jste někdo hnědáka v čistým listnatým lese?
Re: Ve smíšených lesech jo, ale v čistým listí?, 13.02.2012 18:12, fáfa(m)
Sem tam jo,hlavně v bukách.
Re: Ve smíšených lesech jo, ale v čistým listí?, 09.10.2013 23:01, Kraken(m)
Já ho nacházím v čisté doubravě brzo na jaře. V jehličí zase hlavně na podzim.
Biotop, formy a spol., 13.02.2012 16:04, Forrest Run(m)
Podle mě roste hojně i v nížinách, resp. roste od nížin až po horský pásmo a je nesmírně přizpůsobivej...poradí si jak s písčitým, tak i s kamenitým substrátem.....jak jsi správně napsal, nejenže mu nevadí kyselá reakce substrátu, ale on ji dokonce potřebuje...to byl jeden z hlavních důvodů jeho nejhojnějšího rozšíření před rokem 2000, kyselé deště mu prospívaly....několik let pozoruju jeho výskyt v borech i smrčinách na českolipsku, kde se vyskutuje ve dvou formách..."borová" je světlejší, útlejší a menší, s tenkou a dlouhou hnátičkou, "smrková" je robustnější, podsaditější často i přes 20cm velkým kloboukem, tmavší, plyšovější, s výrazně buclatější a kratší hnátičkou, bejvá častěji napadanej plísněma už v mládí a často roste v čarovných kruzích, hlavně okolo hromad zetlelýho klestí...v obou případech dává přednost vzrostlým stromům...nad 70-80 let.
A nevím, jak jinde, ale v borech českolipska u něj funguje princip spojitejch nádob s Hřibem smrkovým....čím méně nacházím hnědáků, tím víc tam rok od roku nacházím smrkáčů.
Ve smrčinách Brd se vyskytují ruku v ruce vedle sebe, nicméně tam je červivost hnědáků a to i maličkých, naprosto tristní...přes 95%.
Podle informace od Jiříka Burlíka je dokonce "podezřelej" z toho, že by mohl bejt částečně lignikolní...žádnou jinou "mykorhizní" houbu nenajdeš tak často vyrůstat z pařezů, větví a šišek jako právě jeho!
Re: Biotop, formy a spol., 14.02.2012 08:14, Kraken(m)
To s těmy kyselými dešti sedí, od té doby, co tu odsířili elektrárny, pozoruju jejich rapidní úbytek. A jsou o hodně víc napadené plísněmi, to s tím možná taky souvisí. Taky se o nich říká, že mají vyšší schopnost než jiné houby do sebe nasávat těžké kovy a podobný sajrajt. Prý je i významným zdrojem theaninu, psychoaktivního analogu aminokyselin.
Další vědecká a lidová synonyma, 13.02.2012 15:21, Forrest Run(m)
Vědecká synonyma
Boletus castaneus var. badius Fr.
Boletus castaneus ß badius Fr.
Suillus badius (Fr.) Kuntze
Lidové názvy-tento (sucho) hřib má bezkonkurenčně nejvyšší počet lidových názvů-v literatuře se uvádí, že jich je k 70!
Poddoubník hnědý
Suchohřib hnědočervený
Suchohřib hnědý
Kozí cicek
Pančák
Panský hřib
Podborovák
Sameťáček
Slaďák
Sladkohříbek
Suchohřib,.....