Plodnice

Nádherně - až exoticky vybarvený hřib, který tvoří ozdobu listnatých lesů.

Klobouk

50 - 150 (120) mm široký, v mládí polokulovitý, postupně klenutý, ve stáří až téměř plochý, červeně vláknitě žíhaný na růžovém, nebo žlutorůžovém podkladu. Pokožka je v mládí jemně plstnatá, postupně olysalá, po otlačení tmavne.

Hymenofor

Rourky jsou 10 - 30 mm dlouhé, drobné, u vrcholu třeně stlačené, v mládí zlatožluté, později se žlutoolivovým nádechem.
Póry jsou stejné barvy jako rourky, drobné okrouhlé, stejně jako rourky po otlačení obvykle téměř nemění barvu, nebo jen lehce tmavnou.
Výtrusný prach je hnědoolivový.

Třeň

Robustní, 50 - 150 x 20 - 60 mm velký, v mládí soudkovitý, postupně s vývinem plodnice kyjovitý, až válcovitý, živě citronově žlutý, v bazální části někdy na povrchu načervenalý, nebo červeně skvrnitý, v horní části pokrytý žlutou síťkou, která je více či méně vyvinutá. Plst na bázi třeně je bledě žlutá.

Dužnina

Sytě žlutá, v bázi třeně někdy lehce načervenalá, na řezu neměnná, chuť i vůně příjemně houbová.

Důležité určovací znaky

Žlutorůžový až červenorůžový povrch klobouku kontrastující se sytě žlutě zbarvenými póry a třeněm, barevná neměnnost všech částí plodnice po otlačení a na řezu a růst v teplomilných listnatých lesích, především pod duby.

Mikroskopické znaky

Výtrusy jsou 10 - 16 x 3 - 5 μm velké, podlouhle vřetenovité, hladké, se zřetelnou suprahilární depresí. Hyfy trichodermu tvořícího pokožku klobouku jsou 3 - 8 μm široké s dlouhými články, často pokryté gelatinózní hmotou, ve stáří mají tendenci kolabovat.

Biotop

Jeho vzácná naleziště jsou v nížinách a pahorkatinách na vápenitém podkladu, kde roste v teplomilných listnatých lesích pod duby, vzácně tvoří mykorhizu i s bukem. Vyhledává prosvětlená vyhřátá stanoviště s částečným bylinným porostem např. na hrázích a březích rybníků. Na některých lokalitách ho nacházíme i čistě v opadu listí na poměrně zastíněných místech.

Kdy roste

Tohoto krasavce můžeme najít za příznivého počasí již v druhé polovině května a potom během celého léta, za teplého počasí až do konce září.
Vyrůstá jednotlivě, nebo ve skupinách, někdy i ve srostlicích po několika plodnicích.

Možnost záměny

Záměna za jiné hřiby je při dobré pozornosti velmi málo pravděpodobná. Vzdáleně na první pohled podobný je hřib rudonachový (Boletus rhodopurpureus), který má podobně zbarvený povrch klobouku, kteryý je narozdíl od hladkého h. královského nepravidelně hrbolatý, třeň je oranžový, póry červené, ale hlavně celá plodnice h. rudonachového po otlačení a na řezu ihned silně modrá. Příbuzný hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri) má šedostříbrně zbarvený povrch klobouku a rovněž po otlačení a na řezu modrá. Hřib růžovník (Boletus fuscoroseus) má více či méně růžový povrch třeně ve spodní části, klobouk má hnědorůžový odstín po poranění s tendencí růžovět a dužnina na řezu alespoň v klobouku modrá.

Význam

Podle vyhlášky č. 395/92 Sb. patří mezi zvláště chráněné druhy. Byl zařazen do Červené knihy a do Červeného seznamu Č. r. jako ohrožený druh, takže je jeho sbírání pro konzumaci vyloučené. Nalezené plodnice by se měly na lokalitách dobře zamaskovat a o nalezení nové lokality informovat nejbližší mykologické pracoviště.