Plodnice

V titulu uveden nesprávný název, správně je Spálenka skořepatá . Vytváří vytrvalá, nepravidelná, rozlitá, k substrátu pevně přisedlá, 50-150 mm široká a až 10 mm silná stromata, v mládí kožovitá, modrošedá až šedá s širokým bělavým narůstajícím okrajem, brzy však černající a postupně tvrdnoucí ve víceméně plochou, zprohýbanou skořepinu připomínající spálené dřevo, na povrchu pokrytou nepravidelně rozmístěnými vyústěními drobných, pod povrchem zanořených, na lomu viditelných plodniček (perithecií), které v dospělosti obsahují černou hmotu výtrusů. Odumřelá stromata jsou černá, křehká a drobivá, rozpadající se v "uhelný" prach.

Dužnina

Dužnina bílá, paprsčitě vláknitá, vyplněná černými, oválnými až vejčitými, 0, 6-1, 3×0, 9-1, 5 mm velkými, v jedné vrstvě ležícími perithecii obsahujícími vřecka s askosporami.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach černý. Výtrusy oválné, hladké, tmavě hnědé až černé, 25-40×6-13 µm.

Biotop

Roste velmi hojně na bázích a kořenových nábězích nejrůznějších listnatých stromů, napadá zejména tzv. bělové listnáče (buky, javory, lípy, habry, břízy, jírovce atd. ). Častá je tvorba dutin na bázi kmene.

Kdy roste

Nová stromata vyrůstají od brzkého jara, zhruba od března, stará na stanovišti přetrvávají několik let.

Další zajímavosti a postřehy

Velice nebezpečný parazit listnatých stromů způsobující bílou, na lomu křehkou hnilobu dřeva s černými liniemi. Hniloba může probíhat skrytě, bez přítomnosti plodnic, zpravidla dosahuje do výšky 2-3 m. Začíná na bázi stromů, většinou v místě mechanického poškození, kde je nejintenzivnější. Napadený strom dokáže velmi rychle zničit, s tím souvisí riziko narušení statiky stromu. Způsobuje vyvrácení nebo zlomení kmene v jeho spodní části, je častou příčinou pádů stromů ve městech.

Vědecká/lidová synonyma

Další názvy
= dřevomor kořenový

Discosphaera deusta (Hoffm. ) Dumort. 1822
Hypoxylon deustum (Hoffm. ) Grev. 1828
Hypoxylon deustum f. conidiophorum (Bres. ) Hendr. 1948
Hypoxylon deustum f. deustum (Hoffm. ) Grev. 1828
Hypoxylon magnosporum Lloyd 1920
Hypoxylon ustulatum Bull. 1791
Nemania deusta (Hoffm. ) Gray 1821
Nemania maxima (Weber) House 1925
Sphaeria albodeusta Wahlenb. 1826
Sphaeria deusta Hoffm. 1787
Sphaeria deusta Schumach. 1803
Sphaeria maxima Bolton 1792
Sphaeria maxima Weber 1778
Sphaeria versipellis Tode 1791
Stromatosphaeria deusta (Hoffm. ) Grev. 1824
Ustulina deusta (Hoffm. ) Lind 1913
Ustulina maxima (Weber) Wettst. 1885
Ustulina vulgaris Tul. & C. Tul. 1863
Ustulina vulgaris f. conidiophora Bres. 1912
Ustulina vulgaris f. vulgaris Tul. & C. Tul. 1863

Význam

Nejedlá houba.

Literatura a zdroje

Papoušek, Tomáš - Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. vydání (2010)
Hagara, Ladislav; Antonín, Vladimír; Baier, Jiří - Velký atlas hub (2005)
Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
http://atlasposkozeni. mendelu.cz/atlas/422-drevomor_korenovy.html
http://ohoubach. blogspot.cz/2011/05/kretzschmaria-deusta.html
www.stromvemeste.cz/
www.indexfungorum.org