Založil: b.gun(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: velmi hojné | Upravit
Období růstu: leden - prosinec
Plodnice většinou jednoleté, okrouhle rozlité nebo polokloboukaté, často navzájem srůstající a tvořící i dosti rozsáhlé souvislé plochy, tvrdé až kožovité, až 1 mm tlusté, s hladkým až hrbolatým, v mládí bělavým, později šedým, šedavým až šedookrovým rouškem, u čerstvých plodnic po poranění červenajícím, s bílým přirůstajícím okrajem.
Klobouky - pokud se utvoří ohrnutím a odstátím horní části plodnice - drobné, škeblovité, polokruhovité, 10-50 mm široké, šíře ohrnutí obvykle nepřesahuje 15–20 mm, střechovitě nad sebou uspořádané. Povrch přitiskle vláknitě chlupatý, u báze až skoro štětinatý, na okraji jen jemně plstnatý, ve stáří olysalý, soustředně pásovaný střídajícími se šedavými a tmavšími pruhy, okraj bělavý, ostrý, vlnovitě zprohýbaný.
Při poranění červenající hymenium.
Výtrusy hladké, bezbarvé, podlouhle vejčité až vejčité, většinou 6–11×2–3, 5(5) μm. V hymeniu bývají přítomny cystidy o velikosti 50–150×3–9 μm.
Roste velmi hojně na mrtvém nebo i živém dřevu jehličnanů, zvláště ve smrkových monokulturách a přirozených borových porostech, od nížin do vyšších poloh. Na listnáčích se vyskytuje jen zcela výjimečně.
Vyskytuje se celoročně, nejčastěji narůstá na podzim.
Další druhy při poranění červenajících pevníků:
Pevník korkovitý (Stereum rugosum Pers. ) - růst na listnáčích
pevník dubový (Stereum gausapatum (Fr. ) Fr. ) - růst na listnáčích
Někdy bývá jako samostatný druh vyčleňován pevník horský (Stereum rigens (P. Karst. ) Sacc. ) s tlustšími, celkově mohutnějšími plodnicemi, nepatrně většími, ale nápadně širšími výtrusy a růstem ve vysokých horských polohách (takřka výlučně nad 1000 m n. m. ). Vzhledem k výskytu obtížně jednoznačně zařaditelné přechodové formy je však tento druh většinou autorů zařazován jako synonymum k pevníku krvavějícímu.
Často bývá hostitelem parazitické houby rosolovky průsvitné (Tremella encephala), jejíž jádro je tvořeno přeměněným pletivem pevníku.
Thelephora sanguinolenta Alb. & Schwein. 1805
Phlebomorpha sanguinolenta (Alb. & Schwein. ) Pers. 1822
Thelephora sericea var. sanguinolenta (Alb. & Schwein. ) Pers. 1822
Auricularia sanguinolenta (Alb. & Schwein. ) Grev. 1826
Merulius sanguinolentus (Alb. & Schwein. ) Spreng. 1827
Stereum sanguinolentum subsp. sanguinolentum (Alb. & Schwein. ) Fr. 1838
Stereum sanguinolentum f. sanguinolentum (Alb. & Schwein. ) Fr. 1838
Haematostereum sanguinolentum (Alb. & Schwein. ) Pouzar 1959
Stereum balsameum Peck 1875
Stereum balsameum f. balsameum Peck 1875
Stereum sanguinolentum subsp. rigens P. Karst. 1882
Stereum rigens (P. Karst. ) Sacc. 1888
Stereum balsameum f. reflexum Peck 1894
Stereum sanguinolentum f. alpinum Pilát 1926
Nejedlá houba. Hospodářsky nejvýznamnější hniloba smrku, způsobuje bílou, rychle postupující vláknitou hnilobu dřeva (obvykle v kmenu postupuje směrem vzhůru o 30-40 cm, za příznivých podmínek však i o více než 50 cm za rok). Ranový parazit vnikající do dřeva v místech poranění a mechanického poškození, např. v důsledku oloupání a ohryzu zvěří, vrcholkových zlomů nebo těžby dřeva.
Papoušek, Tomáš - Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. vydání (2010)
Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
Lesnická práce č. 8/2006
Lesnická práce č. 3/2008
http://botany.cz/cs
http://atlasposkozeni. mendelu.cz/atlas/388-pevnik_krvavejici.html
www.indexfungorum.org
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času