Klobouk

Klobouk o průměru 50-150 (180) mm, tenký, polokulovitý až vyklenutý, později zploštělý, někdy s hrbolkem či mírně vmáčknutým středem. Povrch radiálně vláknitý, poté rozpukaný, šedohnědý až olivově hnědý. Okraj v mládí podvinutý.

Hymenofor

Lupeny řídké, široké, při bázi příčně spojované, ke třeni široce připojené až mírně sbíhavé, bílé, krémové až světle okrové, na ostří vroubkované.

Třeň

Rozměry 60-150×15-25 mm, válcovitý, brzy dutý. Bělavý, našedlý až světle okrový, na povrchu podélně vláknitě rýhovaný, na vrcholu jemně vločkatý.

Dužnina

Bílá, chuť mírná až lehce nahořklá, vůně zemitá.

Důležité určovací znaky

Třeň je na bázi připojen k silným a dlouhým myceliovým provazcům - rhizomorfám.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach bílý, výtrusy krátce elipsoidní až kulovité, hladké, bezbarvé, velikost 7-10×6-8 µm.

Biotop

Roste jednotlivě nebo ve skupinách v listnatých i jehličnatých lesích. Podhoubí prorůstá rozkládajícím se dřevem (pařezy, kořeny) - rozkládá dřevní hmotu. Díky rhizomorfám roste nejen přímo na dřevu, ale plodnice lze nalézt i v jeho okolí.

Kdy roste

Hojně od května do října.

Možnost záměny

Penízovka dřípená (Clitocybula lacerata) - menší, velmi vzácná, nejedlá
Závojenka mravencomilná (Entoloma myrmecophilum) - má růžové lupeny, na bázi třeně není se substrátem spojena velkými provazci, jedovatá
Štítovka jelení (Pluteus cervinus) - křehká, lupeny v dospělosti růžové, nemá myceliové provazce, jedlá

Vědecká/lidová synonyma

Agaricus grammocephalus Bull. 1793
Agaricus platyphyllus Pers. 1796
Agaricus platyphyllus var. platyphyllus Pers. 1796
Agaricus platyphyllus var. repens Fr. 1838
Agaricus platyphyllus var. subulatus Pers. 1828
Agaricus repens Fr. 1815
Agaricus subulatus Raddi 1807
Agaricus tenuiceps Cooke & Massee 1891
Clitocybula platyphylla (Pers. ) Malençon & Bertault 1975
Clitocybula platyphylla (Pers. ) E. Ludw. 2001
Collybia grammocephala (Bull. ) Quél. 1888
Collybia platyphylla (Pers. ) P. Kumm. 1871
Collybia platyphylla subsp. platyphylla (Pers. ) P. Kumm. 1871
Collybia platyphylla var. platyphylla (Pers. ) P. Kumm. 1871
Collybia repens (Fr. ) Sacc. 1887
Collybia repens subsp. repens (Fr. ) Sacc. 1887
Collybia repens subsp. spuria Bres.
Gymnopus platyphyllus (Pers. ) Murrill 1916
Hydropus platyphyllus (Pers. ) Kühner 1980
Oudemansiella platyphylla (Pers. ) M. M. Moser, in Gams 1983
Tricholoma tenuiceps (Cooke & Massee) Massee 1911
Tricholomopsis platyphylla (Pers. ) Singer 1939

Význam

Dříve uváděná jako jedlá houba nevalné kvality, v současnosti převažuje označení jako houby nejedlé s možností způsobovat zažívací obtíže.

Literatura a zdroje

Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
Papoušek, Tomáš - Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. vydání (2010)
www.biolib.cz
www.speciesfungorum.org