Založil: vlk(m) | Zařazení: jedlé s výhradami | Rozšíření: velmi hojné | Upravit
2-6 cm, v mládí sklenutý, později promáčklý, povrch později pomoučený, jemně šupinkatý nebo sametový, okraj často zubatý, různé odstíny růžové nebo červenohnědé, za sucha bledne do okrově krémové.
Lupeny jsou řídké, tlusté, sbíhavé, zoubkem připojené, barvy růžové až masově růžové. .
2-6 cm dlouhý, 2-6 mm tlustý, vláknitý, ve stáří dutý, barvy hnědě načervenalé.
Křehká, narůžovělá.
Výtrusný prach je bílý až žlutavý.
Roste hojně v travnatých oblastech i jehličnatých lesích a také v křovinách. Upřednostňuje vlhkou půdu.
Roste od července do listopadu.
- lakovka statná, Laccaria proxima
Obecně lze u nás rozlišit dva poddruhy lakovky lakové. Typická Lakovka laková, Laccaria laccata var. laccata má 2 - 6 cm široký, nejdřív klenutý, později ploše rozprostřený klobouk, ve středu mírně vtlačený, s okrajem zvlněným a jemně rýhovaným, pokožka klobouku je v mládí hladká, holá, v dospělosti pomoučená až jemně vločkatá. Barva klobouku je proměnlivá, červenohnědá, rezavě hnědá, hnědě až masově růžová, ve stáří vybledající. Lupeny připojené nebo mírně sbíhavé, masově červené až růžové, Třeň 3 - 12 x 0. 3 - 0. 8 cm, tuhý, válcovitý, vláknitý, podobné barvy jako klobouk, na bázi bývá obalený plstí mycelia. Druhá subspécie je velmi podobná, jedná se o Lakovku příbuznou, Laccaria laccata var. pallidifolia. Je daleko hojnější než typická lakovka laková, liší se pouze mikroskopicky. Lakovka laková má elipsoidní výtrusy, lakovka příbuzná má výtrusy kulovité.
Další jména:
Lakovka laková
Jedlá houba.
Kapesní atlas hub - Edmund Garnweidner
Autor: vlk
Doplnil:Patrik Mlčoch
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času