Založil: Joska(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: hojné | Upravit
Období růstu: květen - říjen
1-4 cm široká, v mládí miskovitá, později až ploše rozložená, jasně fialová, později hnědnoucí, vně bělavá, někdy s modravým nádechem, přisedlé nebo s kraťoučkým třeněm.
Na řezu roní vodnatě bílé mléko.
Fialové malé, nejdříve miskovité, později až ploše rozložené plodničky.
Výtrusy 11-15 × 6-8 μm se dvěma kapkami, ornamentované drobnými samostatnými bradavičkami. Báze vřecek pleurorhynchní.
Další fialové druhy řasnatek s podobnou velikostí výtrusů (tj. délka do 15(16) μ), které rovněž rostou na ohništích, se odliší podle výtrusů:
Řasnatka Moserova - Peziza moseri Avizohar & Nemlich (syn. P. sublilacina Svr. ). Hladké výtrusy se dvěma středně velkými kapkami, které vytrvávají i u zralých výtrusů.
Řasnatka laločnatá - Peziza lobulata (Velen. ) Svr. (= P. pseudoviolacea Donadini). Hladké výtrusy se dvěma malými kapkami (možná nejsou tukové), které v dospělosti mizí.
Roste nepříliš hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, na starých spáleništích. Jako ostatní druhy ohništních hub se pravděpodobně vyhýbá ohništím, která byla "vylepšena" pneumatikou apod.
Roste od května do října.
Další fialové řasnatky, které rostou na ohništích (ř. laločnatá, ř. Moserova, . . . ), rozlišení možné jen mikroskopicky.
Peziza tenacella W. Phillips (Toto by mělo být správné jméno, P. subviolacea je synonymum).
Nejedlá houba.
Velký atlas hub - Hagara, Antonín, Baier
http://www.kudlacek. estranky.cz/
Dougoud, René (2001): Clé des discomycètes carbonicoles. Doc. mycol. 120: 15-29. Ke stažení na ascomycete.org.
Seřadit podle vláken | Seřazení podle času