Plodnice

Říše: Amoebozoa - měňavkovci, kmen: Mycetozoa - hlenky, třída: Myxomycetes - vlastní hlenky, řád: Liceales - koromilkotvaré, čeleď: Cribrariaceae - řešetovkovité, rod: Cribraria - řešetovka.

Stopkaté sporokarpy vyrůstají většinou v početných skupinách, kulovité, 1 - 3 mm vysoké, průměr sporotéky ("hlavičky") je 0, 5 až 0, 9 mm s charakteristickou kapiliciální sítkou na povrchu (znak rodu Cribraria). V době zralosti jsou žlutavé, nody kapilicia rozšířené a tmavé. Spodní část (přibližně ca. 1/3 výšky) sporotéky zůstává kompaktní (kalíšek), žlutohnědá, podélně rýhovaná (někdy je rýhování udáváno jako znak tohoto druhu). Stopka skoro černá, podélně rýhovaná, za mlada může být až zavalitá, v dospělosti většinou štíhlá, ve svrchní části zúžený, delší než sporotéka, krerá je většinou nazpět ohnuta (v botanické terminologii "nicí").

Mikroskopické znaky

Kapilicíální síť na povrchu plodniček víceúhelníková, pravidelná se ztlustlými nody, kalíšek podélně rýhovaný, výtrusy hladké, průměru 5 - 6 µm, mají i za zralosti v procházejícím světle viditelné žlutozelené organely.

Biotop

Roste na silněji rozloženém dřevě, prý preferuje jehličnany (mé nálezy jsou z modřínu a smrku). Přestože hlenky nerozkládají dřevo, preference určitého druhu (skupiny) dřevin (a substrátu obecně) je dobře známá. Patrně souvisí s mikroorganismy, které ve dřevě (substrátu) žijí, a kterými se hlenka v plazmodiálním stádiu živí.

Kdy roste

Roste za příhodných podmínek po většinu teplejších dnů roku (jaro až podzim). Vývoj probíhá velmi rychle (viditelná část vývoje sporokarpů často proběhne během 24 h až 3 dnů) a pro iniciaci tvorby plodniček je zřejmě důležitá zejména vlhkost. Masový výskyt plodniček, podobně jako u jiných hlenek, často nastává během několika deštivých dnů léta a podzimu.

Možnost záměny

Rod řešetovka čítá více obtížně rozlišitelných druhů. C. aurantiaca je jedním z nejčastějších a nejnápadnějších druhů. Podobná řešetovka hlínová (C. argillacea) má za mlada šedohlínovou barvu sporokarpů a ani v dospělosti nebývá sytě žlutavá. Kapiliciální síť nemá zřetelně rozšířené nody. Další rozšířenější druhy jsou většinou drobnější (průměr sporokarpu < 0. 5 mm) a bezpečně rozlišitelné jen mikroskopicky. Důležitým znakem je přítomnost či absence purpurových tónů ve sporangiu a výtrusech.

Další zajímavosti a postřehy

Roste sice na rozkládajícím se dřevě, ale k jeho rozkladu přímo nepřispívá. Živí se - jako všechny hlenky - dravě; pohlcuje bakterie, kvasinky a jiné mikroorganismy v substrátu a na jeho povrchu.

Za velmi zajímavé považuji i to, že takto drobný organismus, který většina lidí nepostřehne za celý život, byl popsán již v roce 1797 (viz celé latinské jméno).

Literatura a zdroje

Macbride TH. The North American Slime-moulds. The Macmillan Company London, Ltd. , second edition, 1922.

https://www.disjunctnaturalists.com/myxo-species/index. htm

http://www.houbareni.cz/houba/resetovka_hlinova