Založil: chorcheee(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: občasné | Upravit
Období růstu: červen - říjen
2, 5 - 6 cm v průměru, tmavohnědý až červenohnědý, nejdříve ploše vyklenutý, brzy na středu vtlačený bez hrbolku nebo jen s jeho náznakem, ve stáří až nálevkovitý se zprohýbaným a vroubkovaným okrajem. Pokožka hygrofánní, matná, jemně hrbolkatá či s pravidelnými vráskami, špatně slupitelná.
Lupeny 2 - 5 mm vysoké, křehké, středně husté, někdy ke třeni přirostlé, někdy až mírně sbíhavé, málo vidlené, ale proložené nižšími lupénky, za mlada výrazně krémové, později až špinavě rezavé či skořicové barvy, ve stáří s tmavými skvrnami.
3 - 14 x 30 - 70 mm, ve tvaru válce, nebo k bázi zúžený, nejdříve plný, pak vatovitě vycpaný, nakonec dutý, podobné barvy jako klobouk jen většinou výrazně světlejší.
Nepříliš masitá, krémová, ve spodní části třeně hnědá. Chuť ponejprv mírná, později mírně natrpklá, jen vzácně palčivá. Voní po plošticích, u zasychajících plodnic po polévkovém koření (Maggi).
Mléko u mladých plodnic hojné, bělavé a vodnaté, neměnné barvy, bez palčivosti. U starších plodnic nehojné až mizející.
Roste vzácně až roztroušeně pod duby, někdy i buky v listnatých a smíšených lesích v pahorkatinách až v podhorském stupni. Upřednostňuje nekyselé hlinité půdy.
Podobný ryzec kafrový (L. camhoratus) je většinou drobnější, má výrazný hrbol na středu klobouku a husté rezavé až červenohnědé lupeny. Roste navíc často pod jehličnany. Ryzec syrovátkový (L. serifluus) je někdy považován za shodný s ryzcem ploštičným. V případě, že je rozlišován, má drobnější plodnice a světleji zabarvený klobouk.
Jedlý ryzec střední jakosti. Hodí se do směsí.
Jedlý ryzec střední jakosti. Hodí se do směsí.
Socha R, Hák J, Kovač J, Vít A. 2015. Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky. Eminent, Praha.
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času