Diskuse a galerie
Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené
Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 14:30, b.gun(m), (Houby)
V dnešním příspěvku si dovolím vložit miniseriál čtyř druhů hlív, které v mém okolí na podzim potkávám.
Začnu vděčným to objektem jak fotografujících, tak hlavně sklízejících houbařů - hlívou ústřičnou (Pleurotus ostreatus). Druhem, který netřeba blíže představovat, a tak jen dodám svou zkušenost s hostiteli - jestli to dám z hlavy dobře dohromady, nalezl jsem ji zatím na bříze, buku, jeřábu, černém bezu, javoru, vrbě, ale bezkonkurenčně nejčastějším je topol.
Re: Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 14:30, b.gun(m), (Houby)
Druhým druhem je hlíva dubová (Pleurotus dryinus), jejíž druhové jméno by mělo evokovat, že roste na dubu. Realita je od toho ale dosti vzdálená, a tak je zřejmě nejčastěji nacházena na smrku, naopak na dubu celkem zřídka. Osobně jsem ji na smrku našel jen jednou, na dubu ji mám ze tří míst, jednou též na jasanu, ale nejhojnější jsou opět nálezy na topolu. Též jedlý druh, jen o něco tužší, s méně hojným výskytem.
Re: Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 14:30, b.gun(m), (Houby)
Třetí v řadě je hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans), druh, který je sice veden v Červeném seznamu jako téměř ohrožený, ovšem v posledních letech jsou jeho nálezy stále častější. Atlasy většinou uvádějí, že roste převážně ve vyšších polohách na trouchnivějícím dřevě listnáčů i jehličnanů, často je jako hostitel zmiňován buk a smrk. Mé zkušenosti jsou trochu jiné. Poprvé jsem ji sice před lety našel v Krušných horách, nicméně bylo to na jeřábu. Na buku ji znám pouze z jednoho místa, je jím pařez též v Krušných horách. Všechny ostatní nálezy jsem ovšem učinil v Podkrušnohorské pánvi v nadmořských výškách kolem 220 m, dá se tedy říci, že v nížině. Typickými lokalitami jsou tak lesy lužního charakteru, na vlhčích místech kolem potoků či rybníků. Hostiteli jsou zde tlející břízy, olše, vrby a nejčastěji opět topoly. Ve dvou případech se nevyhýbá ani částečně ohořelému dřevu.
Pro zajímavost - v Českém středohoří jsem ji ještě nepotkal, taktéž na smrku jsem zatím to štěstí neměl.
Obecně vedena jako nejedlý druh, ovšem najdou se i zdroje, které ji uvádějí jako jedlou (či spíše poživatelnou). Její konzumaci však nelze doporučit, a to kvůli zápachu po plynu, který se působením tepla ještě zintenzivňuje.
Re: Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 14:30, b.gun(m), (Houby)
V Papouškovi, VelAHubu ani v Ottově encyklopedii uvedena není, lze se o ní dočíst v Antonínově Encyklopedii hub a lišejníků a v Přehledu hub střední Evropy (zde uvedena jako hlívička kožíšková) jako o dosti vzácně až vzácně se vyskytujícím druhu, rostoucím na mrtvém dřevě listnáčů, zejména dubů, bříz, olší a topolů. Z vlastní zkušenosti bych si jen dovolil polemizovat s velikostmi v těchto dvou publikacích uvedenými, tj. velikost klobouku do 50-60 mm, na mé lokalitě se u řady plodnic pohybuje až kolem 100 mm (možná i více, přesně jsem to, přiznám se, neměřil).
Re: Re: Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 15:55, chorcheee(m), (Houby)
V Ottově encyklopedii (= novej Hagara 
) uvedena je - strana 617 .
Re: Re: Re: Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 17:06, b.gun(m), (Houby)
Děkuji za upozornění, kolego. Knihu jsem ještě neprolistoval a jak jsem zvyklý na pojmenování hlíva, tak jsem v rejstříku jen v rychlosti nahlédl pod heslo hlíva a dál už se nedíval.
Takže na základě upozornění upravuji svůj předchozí příspěvek a Ottovu encyklopedii hub přesunuji mezi literaturu, kde je též zmíněna (pod názvem hlívička kožíšková).
Re: Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 14:30, b.gun(m), (Houby)
Osobně ji znám pouze z jednoho místa poblíž rybníka, kde roste na dvou tlejících topolových kládách, a ač nejenom jako houbař, ale též jako rybář navštěvuji celou řadu podobných lokalit, na jiném místě se mi ji zatím objevit nepodařilo. Povrch klobouku je šedý až šedohnědý, stárnutím postupně vybledávající, šupinatý (čerstvé plodnice jsou krásně ježaté), zejména v místě připojení často bíle plstnatý. Pod pokožkou klobouku se nachází poměrně silná rosolovitá vrstva, konzistencí připomínající dužninu rosolozubu huspenitého. Vůně a chuť dužniny je moučná. Tento druh patří mezi nejedlé houby.
Re: Re: Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 14:44, Hanýžka(m), (Houby)
Krásná reportáž. Kožíškovou krásku znám z Cahnova, roste i na Mokré u Brna, ale tam jsem ji osobně nenašla. Hnízdovitá roste kolem Brna v teplomilných lesích poměrně často, kolem Hádů a Mariánského údolí ji člověk s trochou štěstí najde v tuto dobu téměř určitě. Vyšší polohy budou asi dost zavádějící informace. Dubovou znám také hlavně ze smrku. Ústřičnou hlavně z topolu, ale mohu tvůj seznam doplnit i o dub.
Re: Re: Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 15:56, vevanek, (Houby)
Pro mě, jako začátečníka, velmi poučné. Hlívu dubovou jsem už našla, samozřejmě na smrku, hlívu hnízdovitou jsem tady dávala 8.12. Já ji našla na pařezu smrku v nadm. výšce cca 600 m n.m. Dnes jsem se byla na ni podívat, ale asi zaschne, jestli nebude pršet (sněžit). A s hlívou ústřičnou mám smůlu, přestože jsem obešla už všechny topoly podél silnice 
Re: Re: Re: Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 17:06, Yohaness(m), (Houby)
Ano, tak tomuto říkám správný a hodnotný příspěvek. Takové tady, bohužel, poslední dobou postrádám. Takhle by se mi to líbilo, bravo b.gun!
Re: Re: Re: Re: Ohlédnutí za podzimními hlívami, 16.12.2014 17:14, Patrik(m), (Houby)
b.gune, to je krásné povídání o hlívách, tam u vás je jim zřejmě opravdu daří, já znám jen dvě místa, kde roste hlíva ústřičná, přičemž jsem je viděl jen dvakrát v životě ... jsem rád, že tady stále můžu narážet na druhy hub, které neznám, jako třeba teď na tu hlívu kožešinovou
