O houbách

Diskuse a galerie

 

Seřazení podle vláken | Seřadit podle času | Pouze vlákna | Doporučené

Změna zařazení vlákna

Nadpis





Kvíz pro pátečníky

Nějak to tu zamrzlo., 21.01.2019 12:58, petras, (O přírodě)

Doufám,že jsem to tu nezmrazil.

Re: Nějak to tu zamrzlo., 21.01.2019 21:20, tomaj, (O přírodě)

To bude tím počasím, nastoupila paní zima.

Re: Re: Nějak to tu zamrzlo., 21.01.2019 22:04, Forrest Run(m), (O přírodě)

Už aby bylo jaro, haúúú!

Mám na vás několik dotazů, Kamarádi SpoluHoubaři!

Zkusím nažhavit zdejší brainstorming několika otázkama z praktický mykologie:

Kačenky v osikách:

Máte někdo vypozorováno, že by, podobně jako u osikových křemílků, platila přímá úměra mezi velikostí stromu a množstvím kačenek?
A taky Vám kačenky vyskočí v osikách spíš až když to ty jasanové mají skoro za sebou?
Jak často se Vám vyskytují kačenky a ucháči obrovští pospolu na lokalitě?
Máte vypozorovanou nějakou korelaci(klidně i negativní) mezi růstem kačenek na jaře a výskytem křemílků osikových později?


A teď jedna spíše teoretičtější věc, co mi už víc let vrtá hlavou. Jsem zvědav na Vaše hypotézy!:-)
Některý jarní houby, viz třeba májovky, se dají i na podzim "ošidit" sekvencí teplot, která je nakonec vyprovokuje k fruktifikaci "mimo plán". U kačenek a smržovitých vůbec to nefunguje. Proč?
To, co mě napadlo v souvislosti s tím, že se smrži vyskytujou skoro výhradně jen v mírném pásmu, je dostupnost nějaký sloučeniny(může se jednat i třeba o biologickou dostupnost mikro/makroprvku), která vzniká jen působením mrazu a na jaře se rozkládá. Co Vy na to?:-)
Nestyďte se a házejte další nápady, koneckonců jsme tu skoro jen samý liberální volnomyšlenkáři!:-)

Re: Re: Re: Nějak to tu zamrzlo., 22.01.2019 18:34, houbomil-Klášterec(m), (O přírodě)

Ahoj draku! K té první otázce-nemám odpozorováno, že by byla nějaká souvislost mezi velikostí a stářím a množstvím osik a početností osikáčů! Mnohokrát nacházím v mladém osikovém mlází o mnoho více než pod vzrostlými(a osvědčenými fleky).

K těm kačenkám-souhlas, též(aspoň co já mám fleky), tak pod osikami se objevují spíš.

Ucháči O. a kačky co rostou pospolu-vím o třech místech, ale nerostou pravidelně každý rok. Na všech místech skoro stejný biotop: Jasan, bříza, osika, javor, vrba jíva, topol a růžovokvěté- hloh apod. + těžší a vlhčí hlinitá zemina. Samozřejmě těch fleků, co rostou kačky samotné je mnohem více!


Se sestrou(na Moravě)máme odpozorováno-měla bezva flek na Pražáky(smrže!)na kraji listnatého, vzrostlého! lesa pod topoly, jasan, javor a pl. třešeň. Rostly tam každý rok hezky a je to tak 3-4 roky a už ani jeden!. Přitom biotop je stejný a nikdo tam nic nekácel. Takže se asi po určité době to prostředí v zemi vyčerpá a plodnice na tom místě přestanou růst. Je to ale jen můj názor a nemusí to být pravda! Ostatně třeba u hlívy ústřičné a podobných dřevokaz. hub to nějak tak funguje.

Též znám místo, kde rostou smrže obecné a polovolné pospolu.

To je asi vše. Tak se měj a už aby byl jejich čas!!!

Re: Re: Re: Re: Nějak to tu zamrzlo., 22.01.2019 20:56, Forrest Run(m), (O přírodě)

Zdar Jíro!
Hele jak to s přímou úměrou velikosti mezi břízama u březových křemílků nefunguje(naopak, ty největší kusiska nebo nejpočetnější hnízda nacházím z 90 procent pod břízkama o průměru kmínku do max. 10cm), tak na osikáče je v tomto případě pod velkejma stromama(průměr kmene 50cm+) spoleh velkej...a tyhle zkušenosti mám i z mejch fleků V Krušných horách...zvlášť tam, kde je pod mohutnejma osikama bohatě humózní půda a dost vláhy...břehy potoků, dolíčky po sudetských chaloupkách a nebo na bejvalejch zahrádkách u domů...., v jednom případě je to dokonce i zrušená lesní školka, tam nacházívám i Kozáky topolové.
Stran osikáčů můžu srovnávat i s českolipskem, Kudláčkovem, Jizerkama, Šumavou a taky Českým lesem. Ale může to být částečně způsobeno i tím, že se na ty nejmohutnější osiky zaměřuju přednostně, tak mi to možná zkresluje úsudek!:-)

S těma Pražskejma smržounama v přírodě, byť synantropní, jsi mě docela dostal, ty jsem považoval za téměř výhradně "mulčokůrový"!:-)
Držím Ti palce, ať Ti tam letos zase vyskočej!:-)
Vezmi si, že teď mělo Krušnohoří několikaletej ukrutnej vláhovej deficit, tak se tam snad letos konečně nějaká ta vláha dostane a nepřijdou tropy na jaře, a Ty se dočkáš nejen kačenek a smržů, ale i kvant křemílků a praváků.
Loni se vraceli s hubeným úlovkem hřibovitejch dokonce i moji známí, sakra zkušený lesáci od Vejprt.
A doufejme že to bude stejnej Mykomasakr, jako loni na Šumavě, kde si houby po tom několikaletým celikátu sakra užily!:-)
Karolínce už je slibuju u Přísečnice 7.sezonu!

Slováci nacházej v Podunají Smrže vysoké právě pod topolama, snad se tohoto skalpu letos taky dočkám.
V dubnu zase pojedeme k Bratislavě na naše tradiční Smržobraní, kdybys měl čas a náladu, jsi srdečně vítán!:-)
Nebo pak na podzim na křemílky na Šumavu!:-)

Díky za Tvoje užitečný praktický rady, Sokolíku, a opatruj se!

Re: Re: Re: Re: Nějak to tu zamrzlo., 22.01.2019 23:05, Yohaness(m), (O přírodě)

Houbomile, smrž "pražský", správně Morchella importuna neroste v přírodě! Pouze na mulčovací kůře...

Re: Re: Re: Re: Re: Nějak to tu zamrzlo., 23.01.2019 07:48, Hanýžka(m), (O přírodě)

Forreste, ještě pozor - stejnou vůni a téměř stejný vzhled má na podzim čirůvka zaškrcená, občas to někoho zmate. Já ji vždy našla jen v malém množství vhodném tak pro herbář

Yohanessi, M. importuna není žádné správné jméno. Prostě jen někdo zapomněl, že M. pragensis existuje a popsal to jako nový druh (přiznání je polehčující okolnost), takových jmen máme ve všech rodech víc než dost. Ale moc bych se neradovala do budoucnosti ani co se týká jména smrž pražský, ach jo. Zatím ho ale používejme, je to aktuálně nejlepší možnost (i když cajzlíkovská). :-)

Co se týká růstu v přírodě, osobně jsem smrž pražský v přírodě neviděla, ale předpokládám, že smrž tu byl dříve než lidský vynález mulčovací kůry, takže tak striktní bych nebyla. Navíc u spousty jiných druhů hub se ukazuje, že co někde roste na štěpce, to jinde roste v přírodě. Houby si dělají, co chtějí, mykologové si naivně myslí, že o houbách něco vědí a Bůh se směje.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nějak to tu zamrzlo., 24.01.2019 08:06, Yohaness(m), (O přírodě)

Aha, díky Hanýžko, tak to žiji v bludu. Myslel jsem, že to co roste ve městech na mulči je u nás nepůvodní smrž a naopak smrž pražský je něco jiného a roste ve dvorcích domů a na jinak narušených místech. Takhle mi to bylo několika mykology vysvětlováno. Dále pak roste na mulči ještě další druh (sám jsem ho několikrát našel), světlý, habituelně odlišný druh, typově připomínající M.esculenta. To by měl být taktéž nepůvodní smrž Morchella americana... přidávám foto z pražského Žižkova.

Re: Re: Re: Nějak to tu zamrzlo., 23.01.2019 00:13, tomaj, (O přírodě)

Zdravím a také přidám pár postřehů k předloženému tématu.
Podobně jako houbomil nacházím kačenky jak pod vzrostlými, tak i pod zcela mladými osikami. Na četnost výskytu a objemnost plodnic má jednoznačně vliv lokalita, množství rozkládajícího se substrátu spolu s přísunem vláhy.
Jen na jednom místě jsem zaznamenal společný růst kačenek s ucháčem obrovským. Na všech ostatních, kde kačenky hledám, roste ucháč obecný (roztroušený výskyt borovice lesní).
Reliéf terénu a jeho expozice může výrazně ovlivnit dobu růstu a pro nás, houbaře, hledání těchto oblíbených hub. Moje zkušenost mezi jižní a severní expozicí je cca 14 dnů.
Ke druhé části nastavené diskuze:
Popud růstu smržovitých hub (aktivace sklerocií) osobně chápu jako proces, který probíhá při stratifikaci semen vyšších rostlin. Na vhodném místě musí být přítomna sklerocia, mrazivé prostředí údajně odbourává látky bránící klíčení, jsou - li příhodné podmínky teplotní, vlhkostní a expoziční, nacházíme naše oblíbené houby.

Re: Re: Re: Re: Nějak to tu zamrzlo., 24.01.2019 20:38, Forrest Run(m), (O přírodě)

Díky Hanýžko, Tomaji i Yohanessi!:-) Pro Vás fšechny pozvánka na jarní Podunajské Smržobraní platí taky!:-)

Tomaji s tou obdobou stratifikace u smržovitých je to dobrej nápad, dík!:-)


Zobrazovaný počet vláken: 10 20 30