O houbách

Podkožka ostružiníková
Hypoderma rubi (Pers.) DC. 1805

Založil: Patrik(m) | Zařazení: nejedlé | Rozšíření: občasné | Upravit

Podkožka ostružiníková
Autor fotografie: Patrik

Období růstu: červen - listopad

Plodnice

Hysterothecia 0, 8 - 3 x 0, 3 - 0, 6 μm, štěrbinovité, za sucha uzavřené, černé, ponořené v epidermu mrtvé lodyhy, za vlhka se otevírají, hymenium je vzhledově zdrsnělé, hnědavě černé, hnědočerné až šedočerné, na okraji otevřeného hysterothecia je exteriorní šedočerný lem znatelně ohraničující hymenium.

Mikroskopické znaky

Parafýzy 1 - 1, 5 μm v průměru, o 5 - 15 um přesahující vřecka. Vřecka 110 - 160 x 11 - 14 μm, s osmi askosporami. Askospory 20 (22) - 26 x 3 (4) - 5 μm, neseptované, fusiformní, mírně zakřivené se zaoblenými apikuly. Konidiomata subkutikulární, stěna 5 um tlustá, konidiogenní buňky 7 - 12 x 4 - 4, 5 μm, na vrcholu se zužující, konidie 3 - 5 x 1 - 1, 5 μm, cylindrické, hyalinní, neseptované.

Biotop

Fruktifikuje od června do listopadu. Substrátem jsou mrtvé prýty a lodyhy různých druhů rostlin, nejčastěji bývá však nacházena na ostružinících. Můj nález pochází z vratičové louky kousek za dědinou, kde se v ohromném množství vyskytovala na bazálních částech mrtvých lodyh zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis). Byla však nalezena např. i na hvězdnici (Aster sp. ), mochně stříbrné (Potentilla argentea), ostružiníku křovitém a maliníku. Celosvětově se vyskytuje na území severní Ameriky, Evropy, centrální a východní Asie, Austrálie a na Novém Zélandu, v severní Africe a pravděpodobně i v Jižní Americe.

Možnost záměny

V Evropě byl dosud zaznamenán ještě jeden podobný druh, Hypoderma commune, který se však liší menšími askosporami (18 - 20 μm na délku). V ČR se jedná o jeden z mála nálezů tohoto druhu.

Vědecká/lidová synonyma

Hypoderma apocyni Tehon, Mycologia 31(6): 679 (1939)
Hypoderma caryae Tehon, Mycologia 31(6): 680 (1939)
Hypoderma commune f. rubi (Pers. ) Schröt. , (1893)
Hypoderma ericae Tubeuf, (1885)
Hypoderma eupatorii Tehon, (1939)
Hypoderma kerriae Lambotte & Fautrey, (1899)
Hypoderma longissimum Tehon [as 'longissima'], (1939)
Hypoderma pacificensis Tehon, (1939)
Hypoderma vincetoxici (Duby) Sacc. , (1883)
Hypoderma virgultorum DC. , in de Candolle & Lamarck, (1815)
Hypoderma virgultorum f. petiolare Sacc. , (1883)
Hypoderma virgultorum f. rubi (Pers. ) Rehm, (1887)
Hypoderma virgultorum f. vincetoxici (Duby) Rehm, (1887)
Hypoderma virgultorum DC. , (1815) f. virgultorum
Hypoderma virgultorum subsp. glandicola Speg. , (1877)
Hypoderma virgultorum DC. , in de Candolle & Lamarck, (1815) subsp. virgultorum
Hypoderma virgultorum var. glandicola (Speg. ) Sacc. , (1883)
Hypoderma virgultorum var. rubi (Pers. ) Cooke
Hypoderma virgultorum var. vincetoxici Duby, (1861)
Hypoderma virgultorum DC. , in de Candolle & Lamarck, (1815) var. virgultorum
Hypodermina virgultorum (Sacc. ) Höhn. , (1917)
Hypodermopsis ericae (Tubeuf) Kuntze, (1898)
Hypodermopsis rubi (Pers. ) Kuntze, (1898)
Hypodermopsis vincetoxici (Duby) Kuntze, Revis. gen. pl. (Leipzig) 3(2): 487 (1898)
Hysterium rubi Pers. , Observ. mycol. (Lipsiae) 1: 84 (1796)
Hysterium rubi var. crustaceum Alb. & Schwein. , Consp. fung. (Leipzig): 56 (1805)
Hysterium rubi var. nudum Alb. & Schwein. , Consp. fung. (Leipzig): 56 (1805)
Hysterium rubi Pers. , Observ. mycol. (Lipsiae) 1: 84 (1796) var. rubi
Hysterium virgultorum (DC. ) Grev.
Leptostroma virgultorum Sacc. , Michelia 2(no. 7): 353 (1881)
Leptostroma virgultorum f. fructigenum Allesch.
Leptostroma virgultorum Sacc. , Michelia 2(no. 7): 353 (1881) f. virgultorum
Leptostroma virgultorum var. opacum Sacc. , Bull. Soc. bot. Fr. 47: 192 (1901)
Leptostroma virgultorum Sacc. , Michelia 2(no. 7): 353 (1881) var. virgultorum
Leptostroma virgultorum ß rubinum P.

Literatura a zdroje

Autor popisu: Patrik Mlčoch



Nahrajte své fotografie