Plodnice

Plodnice polorozlité až rozlité, s 1 - 2 mm tlustým tmavohnědým subikulem, můžou být až 1 m dlouhé. Klobouk (pokud je přítomný) až 150 mm dlouhý, 5 - 50 mm úzký, kožovitý, pásovaný, hrbolatý, v mládí jemně plstnatý, pak olysávající, okrový, brzy šedohnědý, nakonec tmavohnědý až černohnědý. Rourky 0, 5 - 5 mm dlouhé, hnědé, tlustostěnné, póry hranaté až síťnatě mnohoúhelníkovité, středně široké (1 - 2 mm), šedobílé, pak šedě až okrově hnědé, v mládí a otlačením hnědnoucí, na svislých plochách jsou protáhlá až roztrhaná. Dužnina okrově až tmavě hnědá, 1 - 3 mm tlustá, na řezu je zřetelná černá linie oddělující povrchovou plstnatou vrstvu od dužniny. Vůně sladká, po meruňkách.

Důležité určovací znaky

- typické hranaté, síťnaté až mnohoúhelníkovité, tlustostěnné póry šedé barvy
- zbarvení kloboukaté části, pokud je vytvořená

Mikroskopické znaky

Výtrusy 8 - 11 x 3 - 4 um, válcovité.

Biotop

Vyrůstá hojně od května do listopadu na odumřelých kmenech, větvích a pařezech listnáčů. Upřednostňuje buky, ale také habry, vrby, olše, javory a topoly. Vzácně ji lze nalézt i na dřevě jehličnanů. Několikrát jsem ji nalezl při potoku na spadlém dřevě olše a jasanu.

Možnost záměny

Podobná, ale zřejmě méně běžnější outkovka Datronia stereoides se liší menšími póry (4 - 6 mm) a mikroskopicky.

Literatura a zdroje

Lit: Velký atlas hub, Hagara, Antonín, Baier; Přehled hub střední Evropy, Holec, Bielich, Beran. zdroje: commanster. eu, portal. nature.cz
Autor popisu: Patrik Mlčoch