Klobouk

Široký 80–120 (150) mm, tlustě masitý, v mládí polokulovitý, dlouho vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, barevně velmi proměnlivý, vínově červený, hnědofialový, hnědý, ve středu někdy téměř černý nebo naopak světle okrově skvrnitý, ojediněle z větší části či zcela bledě okrový, žlutookrový nebo zelenožlutý. Okraj zprvu podehnutý, hladký, v dospělosti vzácně krátce a nevýrazně rýhovaný, často zvlněný nebo laločnatý. Pokožka klobouku za sucha spíše lesklá, hladká nebo jemně zdrsnělá, za vlhka slizká, lepkavá až rosolovitá, lze ji sloupnout jen při okraji, nejvýše do 1/3 poloměru klobouku.

Hymenofor

Lupeny spíše husté, později trochu prořídlé, 4–10 mm vysoké, ke třeni úzce připojené, obvykle s několika lupénky, některé větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé, nakonec smetanové a na ostří okrovějící, v mládí někdy ronící kapky tekutiny.

Třeň

Třeň 40–80 x 20–35 mm, kyjovitý, zřídka válcovitý, obvykle pod kloboukem mírně rozšířený, dlouho pevný a plný, později pod tvrdou kůrou houbovitě vycpaný, spíše hladký, nejprve bělavý, brzy žloutnoucí nebo okrovějící, od báze hnědnoucí.

Dužnina

Dužnina dlouho tuhá, nakonec houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku někdy načervenalá, stářím hnědnoucí nebo rezavějící. Vůně nevýrazná, u dospělých plodnic udávána jako slabě ředkvová nebo medově ovocná, chuť mírně palčivá, zejména v lupenech. Báze třeně působením KOH rychle zrezne nebo zčervená.

Biotop

Roste nehojně až vzácně v jehličnatých a smíšených lesích, obvykle pod staršími vzrostlými smrky nebo jedlemi, upřednostňuje jílovité půdy od středních poloh výše.

Kdy roste

Srpen až září.

Další zajímavosti a postřehy

Jedlá houba nižší kvality, podobně jako holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca). Pro vzácnost ji ke kuchyňskému využití nelze doporučit.

Literatura a zdroje

http://nasehouby.cz