Klobouk

20-250mm široký, polokulovitý, poté klenutě zakulacený s jemně podvinutým okrajem; široce klenutý zůstává až do stáří. Zbarvení je citronově žluté, později okrově žluté až okrové. Po oschnutí může být vybledlý až do slámově žlutých odstínů. Pokožka je jemně plstnatá, později olysalá, za vlhka jemně slizká, za sucha matná, tvořena trichodermem s vláknitými hyfami.

Hymenofor

Rourky: až 10mm dlouhé, v mládí a v dospívání sbíhavé, v dospělosti přirostlé, žluté, na řezu modrající. Póry: drobné až středně velké do 1mm, v mládí živě žluté, později až tmavě okrové, narezavělé, na otlační reagují modrou oxidací.

Třeň

35-120x15-40mm velký, téměř válcovitý, často na bazi zúžený, barvy podobné jako klobouk. Povrch třeně je jakoby ojíněný, pokrytý je velice drobnými žlutými zrníčky, někdy je téměř holý- zvláště pak ve stáří. Bazální plsť a mycelium je žluté.

Dužnina

žlutá, později částečně vybledlá, po poranění silně oxiduje do tmavě modra. Modrá oxidace dužniny v celé plodnici není konstantní; ve stáří a u zasychajících plodnic není modrání příliš zřetelné, což je dáno vodní bilancí v dužnině plodnice. Chuť je mírná, vůně nenápadná.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach: hnědý s olivovým tónem. Výtrusy: elipsoidní až vejčité, hladké 6, 5-9, 5x 3, 0-4, 5µm velké. Cystidy jsou 27-40x6-8µm velké.

Možnost záměny

Hřib sírový by mohl být zaměněn za Hřib dřevožijný (Buchwaldoboletus lignicola), který má obdobnou ekologii. Avšak Hřib sírový vytváří mohutnější plodnice, má světlejší barvu a jeho dužnina oxiduje do intenzivně modrých tónů.

Další zajímavosti a postřehy

1) jedlost tohoto taxonu není příliš známa, nejspíše bude jedlý jako hřib dřevožijný, ale raději ho označuji jako nejedlý.
2) jedná se o kriticky ohrožený druh, proto i z tohoto hlediska nepatří do košíčku.

Vědecká/lidová synonyma

Boletus hemichrysus Berk. & M. A. Curtis
Ceriomyces hemichrysus (Berk. & M. A. Curtis) Murrill
Pulveroboletus hemichrysus (Berk. & M. A. Curtis) Singer

Význam

jedná se o kriticky ohrožený druh