Klobouk

Klobouk je široký 75 až 150 mm, kulovitý, později klenutý až plochý, většinou s hrbolkem uprostřed. Je bělavý až světle hnědý, pokrytý bradavkovitými šupinami. Ve stáří bývá částečně, nebo téměř úplně lysý.

Hymenofor

Lupeny jsou 10 až 16 mm široké, husté, v mládí bílé se slabě zelenkavým odstínem, později krémově žluté. Po otlačení hnědnou.

Třeň

Třeň je dlouhý 80 až 170 mm, válcovitý, na bázi nepatrně rozšířený, zašpičatělý, bílý či krémový, nad prstenem hladký, pod ním pokrytý odstávajícími šupinami. Za sucha šupiny mizí, zůstávají po nich hnědavé pruhy.

Dužnina

Za sucha šupiny mizí, zůstávají po nich hnědavé pruhy. Dužina je bílá, na řezu někdy slabě nazelenalá. Chuť je mírná, vůně nevýrazná, ve stáří až nepříjemná. Některé zdroje jí udávají jako jedlou.

Biotop

Vyskytuje se u nás velice vzácně, její nález byl doložen pouze na několika místech. Roste v trávě na okrajích listnatých lesů, v parcích a zahradách.

Kdy roste

Od května do září

Další zajímavosti a postřehy

Vyfotografoval jí náhodou v jednom zámeckém parku můj zeťák, který se o houby nezajímá. Snímek uveřejnil na Facebooku a já začal okamžitě pátrat, co by to mohlo být. J. Kohl ji podle snímku určil a exsikátová položka je uložena v herbáři mykologického oddělení Národního muzea v Praze. Další položka z městského parku, kde jsem nalezl vykopnuté plodnice je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně.

Význam

Podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1995 sb. § 1 patří mezi druhy kriticky ohrožené.