Plodnice

Na infikovaných jalovcích se na jaře tvoří speciální útvary (telia), které obsahují zimní výtrusy (teliospory). Základy telií jsou cca 3-5 x 6-8 mm velké, vznikají ve skupinách. Ložiska jsou zpočátku malé, příčné, žlutavé skvrny v prasklinách kůry, později strupovité, fialově černé útvary mírně kuželovitého tvaru nebo po stranách zploštělé. Rozsah ložisek od několika mm do několika desítek cm. Za vlhka se zvětšují a mají vzhled kuželovitých, mírně zploštělých jazykovitých laloků s tupou špičkou, rosolovité až slizovité konzistence o rozměrech 5-25 mm. Za sucha jsou rezavě hnědé, prášivé.

Na hrušních napadá hlavně na čepele listů, při silné infekci též řapíky a mladé letorosty, případně i plody. Na vrchní straně listů vytváří drobné, postupně se zvětšující oválné skvrny, o velikosti nejčastěji 10-15 mm, žlutooranžové až oranžové s výrazným červeným lemováním. Na horní straně listů se v místech skvrn tvoří drobné, nejprve oranžově červené, postupně tmavnoucí až černavé, kuželovité a nad povrch listů vyčnívající bradavičnaté útvary (spermogonia), v nichž se diferencují spermacie. Vyskytují se v uspořádaných skupinách uprostřed skvrn. Na spodní straně listů se v místech skvrn se spormogoniemi objevují hlízovité až nepravidelně tvarované nádorovité útvary, rozdělené na několik částí. Povrch nádorů zpočátku hladký, později praská a stává se drsným, pletiva pokožky nekrotizují, barva nádoru se mění ve světle hnědou. Později se na vrcholech nádorů objevují nápadné pohárkovité plodnice (aecia), ve kterých se tvoří aeciospory (letní výtrusy). Vzácně se mohou aecia vyvinout také na vrchní straně listů, řapících, letorostech a plodech. Aecia jsou kryta pseudoperidiem, po jehož prasknutí se uvolňují aeciospory, které koncem léta infikují hostitelské jalovce.

Mikroskopické znaky

Teliospory jsou žlutavé, skořicově hnědé až tmavě červenohnědé, vejčité, eliptické nebo podlouhlé, na obou koncích kuželovitě zakončené, horní konec slabě zašpičatělý nebo zaokrouhlený, rozměry 39-49×22-28 (42-56×22-34) μm. Jsou dlouze stopkaté, dvoubuněčné, se dvěma klíčními póry, v místě přepážky jsou slabě zaškrcené. Klíčí ve čtyřbuněčnou bazidii. Na každé z buněk bazidie, oddělených navzájem příčnou přepážkou, vypučí na stopce okrouhlá jednobuněčná bazidiospora. Bazidiospora je bezbarvá.

Aeciospory nepravidelně kulovité až široce eliptické nebo polyedrické, rozměry 23–34 (27-31)×19-27 μm, stěna silná (2, 5) 3-4 μm, na povrchu četné, drobné a pravidelně uspořádané bradavičnaté útvary a několik klíčních pórů (6-10).

Biotop

Dvoubytný druh rzi, který během svého životního cyklu střídá hostitelské druhy. Vyvíjí se na dvou druzích dřevin, primárním (hlavním) hostitelem jsou některé druhy jalovců (Juniperus spp. ), zejména jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jeho kultivary, jalovec prostřední (Juniperus x media), jalovec červenoplodý (Juniperus oxycedrus), jalovec virginský (Juniperus virginiana) a jalovec klášterský (Juniperus sabina), dříve zvaný jalovec chvojka klášterská. Sekundárním hostitelem (mezihostitelem) jsou hrušně (Pyrus spp. ), zejména hrušeň obecná (Pyrus communis) a hrušeň polní (Pyrus pyraster).

Kdy roste

Telia se na jalovcích tvoří na jaře 3. roku po infikování, v dubnu až květnu (zhruba v době květu hrušní).

Skvrny na čepelích listů hrušní se objevují ve druhé polovině května a v červnu, 3-4 týdny po infikování, aecia na vrcholech nádorů pak od poloviny srpna do září (výjimečně déle).

Možnost záměny

Gymnosporangium clavariiforme (Wulfen) DC. - aeciální stadium na hlozích (Crataegus sp. ) a muchovníku (Amelanchier sp. ); červenooranžová telia na jalovci obecném (Juniperus communis) a J. nana

Gymnosporangium juniperinum (L. ) Fr. - aeciální stadium jako žlutavé až červenožluté skvrny na listech jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia); oranžová růžkovitá telia na různých druzích jalovců, v ČR především na pastvinách s jalovcem obecným (J.communis) = syn. pro G. clavariiforme

Gymnosporangium confusum Plowr. - aeciální stadium na skalnících (Cotoneaster sp. ), hlohu obecném (Crataegus laevigata), kdouli (Cydonia sp. ) a jeřábech (Sorbus sp. ); telia na jalovci chvojce (Juniperus sabina), jalovci červenoplodém (J. oxycedrus), jalovci virginském (J. virginiana) a dalších jalovcích

Gymnosporangium cornutum Arthur ex F. Kern - telia na jalovcích (Juniperus sp. ), aeciální stadium na jabloních (Malus sp. ) a jeřábu (Sorbus sp. )

Další zajímavosti a postřehy

Jedním z preventivních opatření nepřímé ochrany je přerušení vývojového cyklu formou prostorové izolace hostitelských druhů. Doporučená minimální izolační vzdálenost je 150-200 m, ovšem spolehlivá vzdálenost může být až 500 a více metrů, což závisí především na poloze výsadeb (morfologie terénu a směry převládajících větrů) a mikroklimatických podmínkách.

Vědecká/lidová synonyma

Další názvy:
=rzivost hrušní
=obnaženka hrušňová

Tremella sabinae Dicks. 1785
Tremella digitata Hoffm. 1787
Tremella clavariiformis ? digitata (Hoffm. ) Pers. 1801
Tremella clavariiformis var. digitata (Hoffm. ) Pers. 1801
Aecidium cancellatum Pers. 1792
Puccinia juniperi Pers. 1794
Roestelia cancellata Rebent. 1804
Gymnosporangium fuscum DC. 1805
Tremella fusca DC. 1806
Podisoma juniperi-sabinae Fr. 1832

Význam

Při silném napadení listů hrušní dochází k redukci listové plochy. V dalších letech dochází k negativnímu ovlivnění růstu, tvorbě kratších letorostů a menších listů, snížení kvality nebo množství sklizně (menší velikost až přímé poškození plodů, zhoršení chuti). Opakovaný silnější výskyt nebo předčasný opad listů mohou způsobit uhynutí oslabených stromů během extrémních zim.

Oslabení a omezení růstu napadených jalovců, žloutnutí a opad jehličí, výjimečně zasychání a odumírání větviček. Snížení estetické hodnoty rostlin. Napadené části jsou trvalým zdrojem infekce pro hrušně.

Literatura a zdroje

RNDr. Juroch, Jan - Rzivost hrušně - stále významnější choroba hrušní (2006)
Lesnická práce č. 09/2003
www.indexfungorum.org