Klobouk

Klobouk 20-90 mm široký, polokulovitý, pak vyklenutý až plochý, často s tupým středovým hrbolkem. Povrch hladký, za vlhka lesklý a slizký, v mládí pokrytý bělavými, na okraji do stáří vytrvávajícími šupinami, zpočátku tmavě modrozelený až měděnkově zelený, později od středu vybledávající do žlutozelených až okrových odstínů, pokožka dobře slupitelná.

Hymenofor

Lupeny široce připojené až krátce sbíhavé, dosti husté, zpočátku bledé, šedobílé, později fialově šedé až fialově hnědé, s bělavě vločkatým ostřím.

Třeň

Třeň válcovitý, 40-100×4-10 mm, obvykle prohnutý, dutý, na bázi někdy mírně ztlustlý, s dobře vyvinutým, odstávajícím, vláknitě blanitým pomíjívým prstenem, světle modrozelený až modrý, ve stáří až zelenožlutý, pod prstenem s výraznými bělavými vláknitými šupinami, nakonec olysávající.

Dužnina

Dužnina měkká, bělavá, pod pokožkou a ve třeni nazelenalá. Chuť nevýrazná až slabě nahořklá, vůně nevýrazná.

Důležité určovací znaky

Povrch klobouku pokrytý bělavými šupinami, dobře vyvinutý odstávající prsten, fialově šedé až fialově hnědé lupeny s bělavě vločkatým ostřím.

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach fialově hnědý. Výtrusy eliptické, hladké, 6–10×4–5 µm. Cheilocystidy kyjovité, zvlněné.

Biotop

Roste dosti hojně, jednotlivě nebo ve skupinách, na tlejících zbytcích dřeva v jehličnatých i listnatých lesích, parcích nebo na tlející slámě, i zdánlivě ze země ze zanořených kusů dřeva, na vlhčích a chudších půdách.

Kdy roste

Vyrůstá v létě a na podzim, od července do listopadu.

Možnost záměny

Límcovka modrá (Stropharia caerulea Kreisel) - rychle se odbarvující klobouk bez šupin, zbytky vela pouze na okraji, od mládí nedokonale vyvinutý prsten, lupeny bez fialových tónů a bělavého ostří; cheilocystidy lahvovité nebo vřetenovité, vyvinuty početné chrysocystidy
Límcovka nazelenalá (Stropharia pseudocyanea (Desm. ) Morgan) - známa též pod názvem límcovka bělomodrá; menší, klobouk rychle se odbarvující až do okrové nebo krémové barvy, lupeny hnědé s bělavým ostřím, velmi měkký třeň, růst na otevřených stanovištích, travnatých plochách, na bázi trav; cheilocystidy kyjovité, chrysocystidy absentují

Vědecká/lidová synonyma

Stropharia aeruginosa (Curtis) Quél.
syn.
Agaricus aeruginosus Curtis 1782
Pratella aeruginosa (Curtis) Gray 1821
Psilocybe aeruginosa (Curtis) Noordel. 1995
Stropharia aeruginosa f. aeruginosa (Curtis) Quél. 1872
Stropharia aeruginosa f. azafranoides Dähncke 2009
Stropharia aeruginosa f. brunneola Hongo 1965
Stropharia aeruginosa var. aeruginosa (Curtis) Quél. 1872
Stropharia aeruginosa var. alpina M. Lange 1955
Stropharia aeruginosa var. earthwormia T. X. Meng & T. Bau 2008
Stropharia aeruginosa var. exsquamosa L. Krieg. 1927
Stropharia aeruginosa var. neuquenensis M. M. Moser & Singer 1969
Stropharia alpina (M. Lange) M. Lange 1980

Význam

Jedlá houba podřadné kvality. Některé zdroje ji uvádějí jako nejedlou, nebo dokonce jako potenciálně nebezpečnou.
Žádný jed z těchto hub sice zatím izolován nebyl a o jeho podstatě také nejsou žádné informace, nicméně publikované práce svědčí o tom, že některé límcovky by mohly být halucinogenní pro možný obsah serotoninergního halucinogenu psilocybinu.

Literatura a zdroje

Hagara, Ladislav; Antonín, Vladimír; Baier, Jiří - Velký atlas hub (2005)
Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
http://botany.cz/cs
www.biolib.cz
www.mushroomexpert.com
www.indexfungorum.org