Warning: mysql_connect() [function.mysql-connect]: Headers and client library minor version mismatch. Headers:100021 Library:100119 in /data/web/virtuals/15078/virtual/www/library/database.php on line 3
Hřib borový - Boletus pinophilus | www.ohoubach.cz

O houbách

Hřib borový
Boletus pinophilus

Založil: fáfa(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: občasné | Upravit

Hřib borový
Autor fotografie: fáfa

Zařazeno v červeném seznamu hub ČR

Období růstu: květen - říjen

Klobouk

má tlustě masitý, 6-25 cm široký, v mládí polokulovitě sklenutý, v dospělosti ploše rozložený až polštářovitý, na povrchu nerovný, hrbolatý a drobně svraskalý, jakoby sametový, v mládí bělavě ojíněný a někdy při okraji světle růžový. Barva klobouku se červenohnědá až sytě kaštanová. Pokožka v dospělosti jako tenounká blanka přesahuje trochu okraj klobouku.

Hymenofor

Rourky jsou v mládí bělavé a pak žlutozelené, ve stáří až skoro zelené nebo olivové, až 25 mm vysoké. Póry jsou drobné, okrouhlé, u třeně nahnědlé, jinak stejně zbarvené jako rourky.

Třeň

je 6-15 cm dlouhý a 2, 5-5 cm široký, tvrdě masitý, dole výrazně (zejména v mládí) jakoby napuchlý, tedy kyjovitý, v mládí až kulovitý, okrový až světle hnědý, s načervenalým nádechem a s jemnou, hustou síťkou, bělavé barvy a to hlavně v horní polovině třeně

Dužnina

je tuhá, bílá, pod pokožkou klobouku vínově načervenalá nebo červenohnědá, na řezu barvu nemění. Vůně a chuť jsou příjemně houbové.

Mikroskopické znaky

Výtrusy jsou 12-17 x4-5 μm velké, hnědavé barvy

Biotop

Tvoří mykrohizu s borovicí lesní, ale vzácně ho můžeme najít i pod jinými jehličnany nebo i listnáči. Preferuje především staré borové lesy a písčité nebo hlinitopísčité půdy. Zajímavostí je, že má stejné stanoviště výskytu jako mechovka obecná (Clitopilus prunulus), která se však na stanovišti vyskutuje cca o 2 dny dříve

Kdy roste

Hřib borový roste od jara do podzimu (květen-říjen) v borových nebo smíšených lesích od nížin až do hor a to až do výšky 2000 m

Možnost záměny

Hřib borový je pro svůj charakteristický vzhled těžko zaměnitelný za jiný druh. Podobný je mu taktéž jedlý hřib bronzový (Boletus aereus), který je však u nás velice vzácný a liší se tmavším zbarvením třeně a klobouku (ten je až šedočerný) a tím, že roste hlavně pod duby a pouze v teplých nížinách a pahorkatinách. Zaměnit ho lze ještě za hřib smrkový (Boletus edulis) nebo hřib dubový (Boletus reticulatus), které však nemají hrbolatý červenohnědý klobouk

Vědecká/lidová synonyma

Boletus aestivalis var. pinicola (Vittad. ) Sacc. 1910
Boletus edulis f. pinicola (Vittad. ) Vassilkov 1966
Boletus edulis subsp. pinicola (Forst. ) Gilb.
Boletus edulis var. pinicola Vittad.
Boletus pinicola (Vittad. ) A. Venturi 1863



Dictyopus edulis var. fuscoruber Forqu 1890
Oedipus edulis var. fuscoruber Bat.
Tubiporus edulis subsp. pinicola Maire

Význam

Je to sice jedinečná jedlá houba v minulosti hojně nalézaná, ale snad vinou kyselých dešťů a pod. z našich lesů téměř vymizela. Snížení průmyslových imisí dává naději, že se do našich lesů znovu vrátí.


  • Klobouk

  • Hymenofor

  • Třeň

  • Dužnina


+ Přidat další fotografie

Seřazení podle vláken | Seřadit podle času

Technické a věcné připomínky :o), 27.01.2012 09:51, Forrest Run(m)

Zase sqělá práce, Fafíno, Ty jedeš!
Doplnil bych, že vůně, speciálně zasychajících plodnic, táhne až do oříškova a že pokožka klóbrcu skoro vždycky přesahuje okraj.
S Mechofkou brilantní postřeh, mé srdéčko zaplesá, když ji vidím-velmi spolehlivej indikátor vzácnejch "barevnejch" hříbků-osobně prověřeno u Legaláků, satánků, Quéleťáků, medotrpkejch a nachovejch.

U nás se vyskytujou 2 formy borováků.
1) Spíš hnědo-kaštanová pouze s náznakem fialové barvy a tvořící obvykle solitérní plodnice-kámoší s borovicema, klečí a jedlema....osobně jsem ji ale nikdy pod jedlema nenašel-pravděpodobně proto, že jsem tam nebyl ve správnej čas, on je to poměrně časnej hříbek, říká se mu proto "Májový Hřib"
Moje zkušenosti z Brd-tam roste nejvíc od cca 600m.n.m. do cca 750m.n.m. pod vzrostlejma borovicema v řidším zápoji, takže na zem dopadá dost světla a tím pádem i tepla, nejradši má vysoký polštáře takovýho toho nápadně světlýho mechu.
V Krušných horách má větší vejškovou amplitudu-od cca 400 do minimálně 900m.n.m. a spíš než čistý borovině dává přednost směsi se smrkem a vtroušenou břízou.
V obou případech preferuje jižní, resp. JV expozice svahů

2)Červenější forma, která často tvoří srostlice 3-5 plodnic.
Vázaná na buky a pravděpodobně i habry, našel jsem ji na Praze-Východ, v Chřibech a v Jeseníkách-od cca 500m.n.m. do 800m.n.m......biotop-neutrální až silně kyselý substrát, vzrostlé buky s výmladky a semenáčky, rostlinný patro v podstaně veškerý žádný, když pominu řídký borůfčí v jednom případě, silnější vrstva opadu z listí a bukvic svědčící o nízký bakteriální aktivitě v půdě.

Záměna je možná i za Hřib hnědofialový, který je v podstatě jako borovák s tím rozdílem, že roste na mírně bazickým podkladu v nížinách pod dubama-a je velice vzácnej-sám jsem ho našel jen jednou na chlumeckocidlinsku, v oblasti teplomilný květeny v cca 220m.n.m.

Ještě si, prosím, oprav:"díky kyselím dešťům" na "vinou kyselých dešťů" a poslední větu bych upravil takto:"Snížení průmyslových imisí dává naději, že se do našich lesů znovu vrátí."


Zobrazovaný počet vláken: 10 20 30