O houbách

Špička obecná
Marasmius oreades

Založil: fáfa(m) | Zařazení: jedlé | Rozšíření: velmi hojné | Upravit

Špička obecná
Autor fotografie: fáfa

Klobouk

15-50 mm v průměru, v mládí je polokulovitý až kuželovitý. Barvy okrově až pleťově hnědé. Později je vyklenutý až plochý, barvy žemlové až světle okrové.

Hymenofor

Lupeny jsou velmi řídké, tlusté, barvy bílé až krémové, přecházející do béžové.

Třeň

2-10cm dlouhý, 2, 5-6 mm široký, velice pružný, tuhý, válcovitý a plstnatý. Barvy bělavé až světle nahnědlé.

Dužnina

Dužnina je bělavá
Vůně je houbová s hořkomandlovým nádechem.

Biotop

Roste hojně na trávnících, v sadech a parcích. Najdeme ji též v řídkých prosvětlených listnatých lesích, na pastvinách a loukách, ale i někdy v kulturních smrčinách.

Kdy roste

Od května do října.

Možnost záměny

Lze ji zaměnit s jedlou, méně chutnou penízovkou dubovou.

Další zajímavosti a postřehy

Špičce se lidově říká meznička nebo tanečnice, na Chodsku hřebíček, v okolí Teplic trávnička. Žije v symbióze s trávou a tvoří tzv. čarovné kruhy a pruhy.

Vědecká/lidová synonyma

Špička travní

Význam

Špička obecná je od nepaměti sbíraná, velmi oblíbená houba. Používá se do polévek. Používají se jen klobouky s částí třeně, větší část štíhlého třeně se odstraňuje.

Literatura a zdroje

Velký atlas hub - Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier

http://botany.cz/



+ Přidat další fotografie

Seřazení podle vláken | Seřadit podle času


Zobrazovaný počet vláken: 10 20 30