O houbách

Muchomůrka červená
Amanita muscaria

Založil: fáfa(m) | Zařazení: jedovaté | Rozšíření: velmi hojné | Upravit

Muchomůrka červená
Autor fotografie: fáfa

Období růstu: červenec - listopad

Plodnice

Velice častým poddruhem je amanita muscaria var. Aureola, muchomůrka červená zlatová, mochotrávka červená holá (KALCHBR. ) QUÉL. Je velice dobře rozlišitelná podle oranžového až červenooranžového někdy oranžového a ve středu tmavého klobouku, buď úplně bez vloček nebo je má pouze u okraje klobouku / sk. Červená holá /. Amanita muscaria var. Formosa, muchotrávka červená pekná PERS. Má tlustší třeň hlízovitě zakončený, velum je špinavě bílé až žlutavé, klobouk žlutooranžový až žlutý. Další poddruhy se na našem území nevyskytují.

Klobouk

Klobouk je široký 100-180 mm, ohnivě červený (někdy oranžový), zpočátku kulovitý, později ploše vyklenutý, až zcela rozložený, s tenkým a rýhovaným okrajem, za vlhka slizký, pokrytý bílými zbytky plachetky (bradavkami).

Hymenofor

Lupeny jsou vysoké 6-14 mm, bílé, někdy žlutavé, volné, tenké, jemné, husté, měkké, s četnými kratšími lupeny.

Třeň

Třen je bílý, štíhlý, značně vysoký (80-220 mm) a tlustý (15-35 mm), plný, vláknitý, později dutý. Pod kloboukem má široký, bílý, nerýhovaný prsten a na bázi vejčitou hlízu, která je zejména v mládí mohutná a pravidelně zdobená zbytky bílé povrchové plachetky (bradavkami).

Dužnina

Dužnina je bílá, někdy pod pokožkou nažloutlá, nasládlé chuti a nevýrazné vůně.

Mikroskopické znaky

Výtrusy jsou velké 10-12 x 6-7 um, elipsoidní, bezbarvé, hladké. Výtrusný prach je bílý až žlutavý.

Biotop

Tato krásná houba je opravdu ozdobou naších lesů. Vyskytuje se od léta až do podzimu, nejvíce od srpna do října. Obvykle v jehličnatých lesech tvoří mykorhizu z břízou nebo smrkem. Roste hlavně na kyselých půdách. Lze ji nalézt v čistých smrčinách ale někdy i na krajích jehličnatých lesů většinou ve velkém množství. Na krajích smrčin lze někdy nalézt velmi zajímavou odrůdu—muchomůrku červenou zlatovou. Vzácnější je ale výskyt ve smíšených nebo až listnatých lesích, hlavně v podhorských a horských oblastech. Je velice hojná. Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule, a to především v severní Evropě a Asii, ale také v severní Americe, kde je také velmi známá.

Kdy roste

červenec až listopad

Možnost záměny

Možná je záměna s velmi podobnou muchomůrkou královskou, která je však také jedovatá. Méně pravděpodobná, ale také možná, je záměna s muchomůrkou císařskou, která je sice jedlá (dokonce výtečná), ale chráněná, takže sběr je nezákonný.

Další zajímavosti a postřehy

Kromě nepříliš významného obsahu muskarinu obsahuje muscinol, který způsobuje poruchy vědomí a vyvolává halucinace. Muchomůrka červená byla v historii používána k navození stavů opojení nebo halucinací. Bylo však prokázáno, že užívání muchomůrky červené narušuje zdraví a ve vzácných případech vede i ke smrtiPrávě muchomůrka červená dala celému rodu název, neboť byla lidovým prostředkem k zabíjení much (původně muchomorka - od "mořit mouchy"). Klobouk se vymáčel v oslazené vodě nebo oslazeném mléce, případně se namáčel v mléce či vodě a pak posypal cukrem. Mouchy sály z povrchu klobouku sladký roztok i s rozpuštěnými jedy a došlo k jejich omámení, případně úplnému usmrcení

Vědecká/lidová synonyma

Agaricus muscarius L.
Agaricus nobilis Bolton
Amanita circinnata Gray
Amanita muscaria (L. ) Lam.
Amanita muscaria var. minor Gray
Amanita muscaria ß minor Gray
Amanitaria muscaria (L. ) E. -J. Gilbert
Venenarius muscarius (L. ) Earle

Význam

Jedovatá

Literatura a zdroje

atlashub. wz.cz


  • Plodnice


+ Přidat další fotografie

Seřazení podle vláken | Seřadit podle času

Poznámka o toxicitě, 29.09.2016 21:49, Patrik(m)

V ČR je pouze 3 % úmrtnosti. Mezi hlavní obsahové látky patří kyselina ibotová a kyselina ibotenová, která je nejvíce obsažena v kloboucích houby. Tato kyselina způsobuje převážně trhání svalů aj. dále TOXINY muscimol a muscazol, které působí na centrální nervovou soustavu a vyvolávají halucinace a poruchy vědomí. Nejznámější jed muscarin z dlouhým chemickým názvem 2-methyl-3-hydroxy-5-trimethylamoniumtetrahydrofuran. Je to tzv. parasympatikomimetická látka, tzn. Že působí na parasympatické nervové vlákna vedoucí k mimickým svalům obličeje. Účinkuje už 15-30 minut po požití plodnic. Otrava se projevuje zvracením a ztrátou vědomí, dále rozostřením zraku a problémy s dechem. Tento stav může trvat i dvě hodiny. Smrt nastává zástavou dechu nebo selháním srdce. Otravy jsou v ČR ale velice vzácné. To především pro známost a nápadnost houby.


Zobrazovaný počet vláken: 10 20 30