Klobouk

Klobouk 80-200 mm široký, v mládí polokulovitý nebo vyklenutý, později až téměř plochý, na středu mírně vmáčklý, tlustě masitý, tvrdý, okraj hladký, zaoblený, někdy laločnatě zprohýbaný. Pokožka většinou dvoubarvá, ve vzájemně se prostupujících olivových, fialových a purpurových odstínech, vzácněji zbarvená jen v jednom barevném tónu s okrovými skvrnami, matná, suchá, sametová, u okraje soustředně vlnkovitě zčeřená, do 1/3 až 1/2 poloměru klobouku slupitelná.

Hymenofor

Lupeny přirostlé, 8-15 mm vysoké, na okraji klobouku tupé, nejprve husté, později prořídlé, tlusté, často vidlené, křehčí, nažloutlé, později sytě až okrově žluté, často především při okraji klobouku s načervenalým ostřím.

Třeň

Třeň mohutný, válcovitý až trochu kyjovitý, 30-120×20-40 mm, nejprve tvrdý a plný, pak houbovitý s tvrdší korovou vrstvou, ojíněný, jemně vrásčitý, obvykle celý narůžovělý až načervenalý, odspodu lehce žloutnoucí nebo rezavějící.

Dužnina

Dužnina dlouho pevná, nakonec drobivá, nejprve bělavá, pod pokožkou klobouku často světle purpurová, ve třeni pod korou nažloutlá, stářím žloutnoucí až hnědnoucí. Vůně nenápadná nebo slabě ovocná, chuť mírná, oříšková.

Důležité určovací znaky

Barevně proměnlivý druh, poznatelný podle tvrdých, masitých plodnic, vlnkovitě zčeřené pokožky při okraji klobouku, nažloutlých lupenů a načervenalého třeně.

Reakce na chemické látky:
FeSO4 - sytě oranžová
guajak - rychle intenzivně modrá
fenol - rychle sytě borůvkově fialová
KOH - růžově žlutá

Mikroskopické znaky

Výtrusný prach sytě žloutkově žlutý. Výtrusy vejčité, 8-11(12)×7, 5-9(10) μm, s hrubě zašpičatělými, kuželovitými nebo přitupělými ostny vysokými až 1, 3 μm, místy proloženými nižšími, 0, 5-1 μm vysokými zašpičatělými bradavkami, ojediněle spojenými krátkými hřebínky.

Biotop

Roste dosti hojně, jednotlivě nebo v menších skupinách, ve starších listnatých, smíšených a řidčeji i jehličnatých lesích, hlavně ve vyšších polohách, s oblibou pod duby a buky, ale i pod smrky a jedlemi, především na sušších, prosvětlených místech.

Kdy roste

Vyrůstá od léta do podzimu, obvykle od července do září, a to i za teplého, suchého letního počasí, kdy mnoho jiných hub neroste.

Možnost záměny

Holubinka vínově hnědá (Russula vinosobrunnea (Bres. ) Romagn. ) - méně masitá, pokožka klobouku hladká nebo zrnitě zdrsněná, koncentricky zvrásněná jen někdy u zralých plodnic, slupitelná jen při okraji
Holubinka podrusá (Russula alutacea (Fr. ) Fr. ) - dužnina méně pevná, křehčí, pokožka bez vlnkovitého zčeření, třeň většinou celý bílý

Vědecká/lidová synonyma

Russula olivacea (Schaeff. ) Fr. 1838

Syn. :
Agaricus alutaceus Pers. 1796
Agaricus alutaceus var. olivaceus (Schaeff. ) Krombh. 1843
Agaricus olivaceus Schaeff. 1770
Russula alutacea var. olivacea (Schaeff. ) J. E. Lange 1926
Russula xerampelina var. alutacea Quél. 1888

Význam

Mohutná, masitá jedlá houba výborné chuti.

Literatura a zdroje

Socha, Radomír; Hálek, Václav; Baier, Jiří; Hák, Jiří - Holubinky [Russula] (2011)
Papoušek, Tomáš - Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. vydání (2010)
Hagara, Ladislav; Antonín, Vladimír; Baier, Jiří - Velký atlas hub (2005)
Antonín, Vladimír - Encyklopedie hub a lišejníků (2006)
www.indexfungorum.org